Lze víc, než si člověk připustí...

Jsem "starší" máma, je mi 38 let a mám dva kluky - třináctiletého a ročního. Právě toho jsme si s mým druhým manželem moc přáli a teď máme doma malé sluníčko a jeho velkého, moc hodného a obětavého bráchu. Před mateřskou dovolenou jsem pracovala jako PR manažerka jednoho většího průmyslového podniku a musím se přiznat, že už dlouho před nastoupením na MD jsem měla hrůzu z toho, co budu na mateřské dělat (samozřejmě kromě bdění v noci atd.:-)). Nejsem žádná workoholička, ale mám ráda lidi kolem sebe, mám ráda lehce zvednutý adrenalin v krvi, ráda cestuji (což jsem v rámci pracovních povinností často dělala), tak jsem si říkala, co teď....Tak jsem se rozhodla, že si MD vyplním studiem a přihlásila jsem se na dálkové studium ekonomie a managementu. Nevyprávím ten můj příběh proto, že si myslím, že je výjimečně zajímavý, jen bych chtěla povzbudit všechny maminy, které jsou trošku "akční" a nechtěji strávit MD sami a v domácnosti, že i třeba studium je řešení. Lze to zvládnout, ovšem za předpokladu, že se člověk donutí k naprosté sebedisciplíně a (přinejmenším) během semestru) zapomene na televizi, knížky (kromě skript :-)) a dokáže občas i doma překročit horu nevyžehleného prádla a nevidět prach na nábytku. Není to jednoduché, v mém případě těžší o to, že manžel je od pondělí do pátku v práci v zahraničí a babička bydlící 30 km od nás jezdí hlídat pouze když jedu na přednášku. Ale je to super pocit mít kolegy studenty (často ve stejné situaci) a oznamovat manželovi, že jsem udělala zkoušku za jedna... Navíc všechny činnosti se skvěle doplňují - po přednáškách se těším domů, při učení si oddechnu od mimina a přednášky jsou prostě osvěžení...Vřele doporučuji, člověk (a hlavně mámy!) má v sobě víc síly, než si umí představit!