Jahůdko, ale cizinka má pravdu - informací je dost, nicméně informovanost je nízká. Bohužel,
i mezi zdravotníky, což rozhodně nevytváří dobrý obraz o českém zdravotnictví. Do takovýchto a podobných diskuzí jsem svého času dost přispívala (dokud pro mne byly porody aktuální - buď jsem byla těhotná nebo jsem věděla, že ještě budu těhotná), takže vím, že ne každá nastávají mamina, která to tu čte, má tu potřebu se tady vyjádřit. Docela dost se mi jich ozývalo mimo diskuzi soukromě na mejl a světe, div se, zejména právě kvůli tomu, že sháněly informace, které jejich gynekologové, pediatři, porodníci a PA v lepším případě nevěděli, v horším jim lhali tak očividně, že se natávající maminy radši rozhodly sehnat si informace samy. Ono kdyby klystýr byl jediným problémem českého porodnictví, tak si můžeme pískat ;o)
To, že ty jsi byla spokojená, je věc hezká a nikdo ti to nebere. Já bych spokojená nebyla. A můžu porovnat porody ve dvou porodnicích - v té jedné jsem neustále něco musela odmítat nebo dokonce obhajovat (a za chvíli tam na mně koukali jak na kverulanta, který má neustále nějaké problémy a co hůř - chovali se tak ke mně). V té druhé ne, protože tam zbytečné výkony nedělali - pokud jsem ale měla nějaký problém, mohla jsem se o něm zmínit a řešil by se (pokud samozřejmě ten problém nebyl natolik zřejmý, že ho zdravotníci vzali na vědomí sami). Hádej, do které z těch dvou porodnic jsem se vydala rodit třetí dítě?
MMCH v první porodnici jsem zažila, že pokud žena nemá možnost volby, může být spokojená s tím, co má - ale jakmile pochopí, že něco mohlo být jinak, pro ni líp, ale zdravotníci ji tuto možnost zatajili, může být zklamaná (netýká se mně, týká se jedné mé tehdejší spolubydlící na pokoji). MMCH o tom, jak je možné být s porodem spokojená a velké sklamání z něho prožít až po porodu druhém, zcela odlišném a po získání informací, které mamině měli zdravotníci říct už před prvním porodem, o tom byl kdysi článek i tady na Rodině. Je tady:
http://www.rodina.cz/clanek2476.htm