Ať mi někdo řekne, že psychika nemá vliv :-)

Ač mám sama medicínské vzdělání a myslela jsem, že je to hlavně o biologii, život mě přesvědčuje spíš o opaku. My sami jsme se snažili roka čtvrt. Zpočátku je to sranda, ale po půlroce se čím dál intezivněji dostavuje každoměsíční zklamání a dochází na slzy.Člověk si neporučí. Chtěla jsem vydržet rok a neplašit. Menstruace pravidelná, 28 let, tak co. Pak jsem se po 11 měsících vydala na prohlídku - a překvápko. Vajíčka byla, ale ovulace se nekonala. Mezitím mi manžel dal kotě, ať mám jiné myšlenky. Po nasazení stimulační léčby Clostilbegytem jsem otěhotněla hned napoprvé!!! Tak teď sice stále věřím medicíně,ale kocourovi ve srandě připisujeme zázračné účinky taky.
Ještě mám 1 příklad ze svého okolí. Na dítě čekali dlouhých 7 let, vyzkoušeli kdeco, a po 4 cyklech IVF se jim konečně narodila holčička. Pak na to vlítli po šestinedělí, aniž by tušili, že vůbec můžou počít přirozenou cestou a do roka budou mít ještě kluka. Tak ať si vědci a doktoři myslí svoje , ale já už na psychiku teď nedám dopustit.