Nejsme ve vsem tak dokonali

Je to uz par mesicu, co jsem na Rodinu napsala svuj pribeh "Jak jsem rodila v USA". Po jeho zverejneni se rozpoutala lavina reakci, zcasti pozitivnich, ve smyslu - jake jsem mela stesti a porod si mohla uzit, ovsem nemale mnozstvi reakci se neslo v duchu, ze jsem si vlastne neuzila nic tak odlisneho od standartu v ceskych porodnicich. Nad spoustou reakci jsem se v duchu jen pousmala, z nekterych vycitila tu klasicky ceskou povahu ve smyslu "co je ceske to je hezke"...Mile maminky, pokazde kdyz tu ctu vypraveni nektere z vas, pro kterou se stal porod nocni murou, sedim pred pocitacem s vytrestenymi zraky, slzy na krajicku a je mi to tak lito, tak hrozne lito. O to vice nerozumim onem negativnim reakcim na muj clanek, kde mi bylo zduraznovano, ze rozhodne i v Cechach pro me porod muze byt uzasnym zazitkem. Me vubec nezajima, ze existuje jedna uzasna porodnice ve Vrchlabi, kde by se mi dostalo mozna i lepsi pece nez tady ve Statech. Stejne tak me nezajima, ze v te ci one porodnici je jedna skvela pani doktorka a v jine zase par milych detskych sestricek. Nehodlam za svym porodem jezdit stovky km s rizikem, ze porodim v polovine cesty, nechci pocitat mezi kontrakcemi pravdepodobnost, s kterou natrefim na onu uzasnou pani doktorku ci porodni asistentku, dohadovat se v bolestech o tom, jestli dostanu ci nedostanu epidural....ja chci mit jistotu, ze kdyz prijedu do nejblizsi porodnice (v Praze bydlime v Libni a tak treba Bulovku mame 5 min od domu) bude mi vsude poskytnuta stejna (stejne dobra)sluzba, stejny standart, vsude ke mne bude pristupovano vstricne....A tohle mi v Cechach zaruceno neni a obavam se, ze jeste nejakou dobu nebude! Verite tomu, ze jsem ve svem planovani dalsiho tehotenstvi dosla tak daleko, ze ozelim mou puvodni predstavu o 4-5 letem rozestupu mezi detmi(kdy uz planujeme byt v Cechach)a naplanuji si dalsi miminko na dobu,kdy budeme jeste v zahranici (kdekoli, kde rodit znamena "radost")! Zda se vam to uchylne? Ale ne, ja si chci jen tech 9 mesicu cekani na miminko vychutnat a tesit se, ze vse bude zavrseno prijemnym porodem. A na zaver, pro vsechny ty, kteri si prave mezi radky precetli, jaky jsem to privrzenec vseho americkeho, asi by se divili, jak kriticky se stavim ke vsemu ostatnimu tady. Jen se snazim byt ve svych hodnocenich spravedliva a obcas potlacit tu svou narodni hrdost a uznat, ze ne ve vsem jsme dokonali.
Jana Gaislerova