PROSÍM POMOZTE, JSEM ZOUFALÁ

Tady se všude píše o dětech do 3 let. Já neměla do té doby důvod syna plácat, jistěžě občas zlobil, ale tak přiměřeně věku. jedna věc mě však na něm zaráží. Již v roce byl schopný pochopit, co se po něm chce a naschvál dělal pravý opak. Jistě že to děti dělají, ale většinou z toho vyrostou. Můj syn však je extrém. Nejenže z toho nevyrůstá, ale má z toho jakýsi ,,sort". Ať řeknu cokoli okamžitě udělá, či řekne, pravý opak a to doslova. Např. při mazlení mi otírá nos o nos, ale stále silněji, až je to bolestivé. Když ho upozorním ať to nedělá, že mě to bolí, ještě přitlačí a to z pobaveným obličejem. Dlouho byly jen domluvy, nezabraly, tak jsme přešli k zákazům, ale i ty selhaly a tak došlo i na plácání, ovšem nic surového. Vždy jsem se k němu snažila chovat hezky, říkat prosím a děkuji, v dobré víře, že mě bude napodobovat. O co jsem však byla na něho milejší, o to víc si myslel že si může dovolovat. Dnes je mu 8 let, je velice vyspělý a má sílu (138 cm, 30 kg). Když není po jeho, začíná se semnou prát a já na něho skoro nestačím, je téměř velký jako já. Tak bohužel došlo i na vařečku, ale v případě, že zkopal moji mamku za to, že ho vyzvedla ze školy a jemu se zrovna nechtělo. Zkopal i mě, že jsem si 5 minut povídala z kamarádkou a nechtěla mu nic koupit, protože jsem neměla u sebe peníze. Troufl si kopnout i otce. Myslím, že už je ve věku, kdy by si měl uvědomit co si může dovolit a co ne. Navštěvujem i psycholožku, ale zatím bezvýsledně. Po dobrém s ním nic nesvedem, už pár let mu domlouváme a zakazujem za stejné věci, ale je nepoučitelný. Už na mě šel i z kladivem, naštěstí ho otec zarazil. Stále se mluví o právech dětí, ale co práva rodičů? Mám se nechat tyranizovat od 8-letého dítěte? PROSÍM POMOZTE, JSEM ZOUFALÁ.