Nevím, jestli mluvíme o tom samém

Neznám Missivu a tak si nejsem jistá, že mluvíme o tom samém. Já jsem psala o "firmě", která vlastně neprodává nic jen "úspěch". Spočívá prostě v tom, prodat co nejvíce "úspěchu" dalším. Za svoje peníze obdržíte (obdrželi jsme) 4 svazky "knihy" plné žvástů o tom, jak to udělat (pozitivně myslet atd.), šílená slátanina. No, člověk se holt učí. Byla to tvrdá škola, ale i špatná zkušenost je vlastně dobrá. Poučilo nás to dokonale a dneska by mě NIKDO do NIČEHO nenalákal. A už vůbec ne stylem "musíš se rozhodnout teď hned", "další taková nabídka nepřijde" apod.
Na druhou stranu jsem ráda, že jsme se v tom "vymáchali" sami a že se nám nepodařilo získat další "ovečky". Byli by to chudáci a pokud by to byli přátelé, tak by jsme je zcela určitě ztratili a to nechceme. A myslím, že i člověk, který nás tam dostal, se za to dodnes stydí, protože když ho dnes potkám, tak mě sotva pozdraví a když může, tak se mi snaží vyhnout. Asi má i strach, že bych mu něco vyčítala, ale to ne. Bylo to naše rozhodnutí a můžeme si za to sami. Vždycky jsme mohli říct NE, bylo to jen na nás. Nechali jsme se zblbnout. Teda hlavně manžel. A já jsem mu to nedokázala vymluvit, že je to blbost. Kdybych do toho nešla, tak bych ho asi ztratila. A tak jsem si řekla, že to zkusíme, aby mi to nevyčítal. Já jsem mu ztrátu takové sumy nikdy nevyčetla, i když jsme to museli docela dlouho splácet. No, peníze budou a my ne. Hlavně když jsme zdraví. :-)