Naštěstí jsem odolala

Mám zkušenost skoro shodnou jako je ta vaše.
Taky mě najednou zavolala kamarádka, která se odstěhovala 20 km od nás a kterou jsem několikrát zvala na kafe až bude mít cestu k rodičům, kteří bydlí kousek od nás, ale bohužel mě vždy odbyla slovy, že nemá čas, a znáš to, děti atd...
To mi nemusí vykládat, taky mám děti a chodím do práce...
No a když najednou zavolala a zvala se na kafe sama, byla jsem ráda do okamžiku, než mi po asi půl hodině řekla, že přijede ještě s někým, a pakm si to už můžete domyslet.
To, že jsem jí v telefonu řekla, že ji ráda uvidím, ale bez další pro mně cizí osoby a bez dealerského kufříku, to bylo hned jasné, že už nepříjde nikdy.
Měsíc na to mě oslovila spolužačka, naprosto s tím samým, naštěstí jsem zachovala chladnou hlavu a nenaletěla jsem jejímu lichocení, ovšem to má taky své následky, protože mě přestala odpovídat na pozdrav v tělocvičně, kde se potkáváme na hodinách kalanetiky.
No a dnes mě volala sousedka, ale to už i na mě bylo moc...
Ona, kterou jsem vždy považovala za velmi solidní holku, se zvala na kafe v neděli, když ví, že to je pro mně den, který vždy trávím s rodinou a hlavně s manželem, který je od pondělí do pátku v zaměstnání pryč od domova. Taky mi nabízela výrobky MISSIVA jako ty předešlé kamarádky, tak to mě přimělo k tomu, abych vyjádřila svůj názor...
Nechci hanit výrobky MISSIVA, ale už z prostého principu bych si nic nekoupila.
V prášcích na praní mám ariel a persil, pokud jde o krémy, nedám dopustit na naši Indulonu a tak bych mohla pokračovat dál.
Mám 37 let, a vím už za ty roky co je dobré a co ne.
Dnes vám nabízí missivu, včera to byl amway a zítra to bude bůh ví co.
Lidi, zůstaňte sami sebou...