Zapomněli jste na klek,

v tom se totiž rodilo nejlépe mně. Širší pevný klek u postele, horní polovinou jsem se opírala o postel, když jsem si potřebovala odpočinout, lehla jsem horní polovinou těla na postel, když jsem potřebovala zmobilizovat síly pro vytlačení dítěte, vzpřímila jsem se a ještě mne z každé strany pod pažemi obecpali polštářky, abych byla pevnější. Měla jsem poslední měsíc takové křížáky, že bych na zádech ani nespala, natož se na záda jakkoliv opírat při porodu. Tato poloha byla osobně pro mne ideální a jsem ráda, že tento článek vyšel - i s negativy, která můžou při té či které poloze nastat. Je dobré si uvědomit, kolik možných poloh může žena zaujmout a že pro úlevu od bolesti swe fantazii meze nekladou. Ale určitě si myslím, že by se v kurzech nemělo učit stylem: pro tyto bolesti je vhodná tato poloha, pro tuto situaci tato poloho atd. Ideálně by si žena měla sama vybrat, co jí sedí a ne přemýšlet, která poloha je pro kterou situaci vhodná. Je to to samé jako dýchání - i tam mně trochu rozčiluje nácvik určitých typů dýchání, jakoby tělo samo nedokázalo zvolit ten správný postup dechu podobně, jako když člověk běží nebo se zadýchá na schodech.