Re: Odkdy se to pozná?

Můj syn (10 let) byl hodné miminko, jen opravdu o něco méně spal a jak se často píše, narodil se o 3 týdny dřív. Chodit začal později (14měs.), mluvit taky (2,5roku), ale jak se to naučil, už ho nic neudrželo. Nikdy nešel se mnou za ruku, pořád za něčím utíkal (nejhorší byla cesta ve městě - ztrácel se mezi lidmi - nebo u silnice - na zavolání neregoval). Jen u jídla chvíli poseděl, dodnes rád jí, ale pak frrr. Dá se to lehce poznat už ve školce - Tvoje dítě se bude odlišovat od ostatních, učitelky budou v tom lepším případě kroutit hlavou nad tím, že neposlouchá (budou si myslet, že nejsi důsledná a shopná ho naučit poslouchat), ve škole bude nosit poznámky, že má nevhodné chování (ach jo, prosím, paní učitelky, nepište to - já syna přece znám), nebude se soustředit (jen na to, co ho opravdu zajímá). U úkolů trpí i 5 minut, ale celý den stlouká motokáru a další den zkouší jak jede. Takové dítě musí mít prostor se vybít venku, bohužel se zase rychle nabije. Odpočine si na 2 minuty a zdá se, jako kdyby byl na nabíječce :) a znovu běhá, skáče a někam leze, dupe, padá, klouže se. Buďme rády, maminky, že jsou čilé. Leze to na nervy, ale vzpomeňte si, když dostanou horečku a jen leží, jakou cítíme úzkost a lítost, že jsou zvadlé a mají smutné oči. Možná den je to fajn, ale já už se pak zase na jeho řádění těším :)
Horší jsou potíže ve škole a "dis". I s tím máme zkušenosti. Základ je trefit na vhodnou učitelku a mít moře (oceán) trpělivosti. Není dítě jako dítě. U takovéhoto vydáte energie jako na 5 "normálních" dětí.