Díky moc :-)
...za tento článek. Právě jsme ve stadiu snažení se o třetí mimčo. Sice jsem si vše naposledy prožila už před sedmi lety, ale obě moje těhotenství mne skutečně "zazdila" a při každém jsem si říkala, že už je to skutečně naposledy...no ani porody nebyly zrovna ukázkové. Jsem velice aktivní osoba, sportuji, pracuji atd...prostě všechno dělám naplno a do všeho jdu po hlavě. A najednou jsem byla na 9 měsíců vyřazená z provozu. Nejenže jsem zvracela na povel, všechno mi smrdělo atd, ale pokaždé jsem přibrala 25 kg. Navíc jsem byla šíleně unavená a to po celou donu 9 měsíců. Užírala jsem se vzteky, že jsem nemohla sportovat, chodit se bavit a pomalu všechny návštěvy u známých jsem strávila na toaletě. Ke konci těhotenství jsem nebyla schopna si nejen zavázet boty, ale pomalu jsem se nenarvala za volant. Přestože můj muž neustále tvrdil, jak jsem krásná maminka, já jsem si spíše připadala jako nemotorné hovádko a chytala mindráky :-)Po porodech se ale všechno rychle hodilo do normálu. Během obou šestinedělí jsem všechno shodila, začala jsem prakticky okamžitě zase aktivně sportovat a bylo mi fajn. Takže proč do toho nejít potřetí, že? Pořád si říkám, že to třeba teď v 36 letech bude jiné...lepší. Úplně se mi udělalo nevolno, tak nevím, jestli je to těmi vzpomínkami nebo třeba první vlaštovka těhotenství:-) Všem, které do toho jdete potřetí přeji hodně štěstí a optimismu.
Odpovědět