Hezké, ale...

...samozřejmě podporuji charitativní organizace, ale zdá se mi, že v posledních letech je jich takové množství, že prostě není v silách jednoho člověka, aby přispěl vždy a každému.
Já si to se svým svědomím srovnám lehko, pokud mě téměř každý týden zastaví na ulici v centru Prahy prodavač pohledů, plyšáků, odznáčků, magnetků....nebo jen tak, s kasičkou.
Ale co mě hodně vadí, je několikrát do roka zpráva v žákovské knížce mojí dcery ve znění "přinést 20,-Kč na ...." cokoliv. Naposled to byly koně. A když jsem se jí ptala, jací koně, ukázala mi odznáček s koněm, ale víc nevěděla. Na netu jsme se pak dopátrali, ale ten styl se mi nelíbí.
Buď dětem skutečně vysvětlit pořádně a věnovat tomu třeba celou hodinu, nebo tyto akce na školách, či alespoň na prvním stupni, vůbec nepořádat a nechat to na rodičích.
Nejde mi o tu 20,-, jde mi o smysl, který dopředu u těchto akcí neznám.