Držte se !

Ahoj Evo...
Všechno zlé je pro něco dobré. Říká se to přece... A já tomu začínám věřit. Měla jsem spokojené manželství. Byla jsem plánovaně těhotná a strašně šťastná. Měla jsem již 5 letého synka, milujícího manžela a nádherný dům, který jsme si společně postavili a kde jsme chtěli vychovávat naše děti. A přesto... Na Štědrý den v roce 2004 se mi zhroutil svět. Manžel se po letech setkal se svojí bývalou láskou.... Ani ve chvíli, kdy mi jen tak mezi slovy oznámil, že od nás odchází a další dítě nechce jsem ho nepřestala milovat... Spíš, jsem se nějak nedokázala srovnat s tím, že ten báječný muž nás chce prostě vyměnit. Následovalo však něco, nad čím přestává rozum stát. Něco, co bych nazvala lidskou bezcitností. Manžel se zcela změnil. Začal mě psychicky týrat a fyzicky napadat.Děti chtěl dostat do opatrovnictví. Po jisté době jsem z toho všeho byla tak vyčerpaná a zlomená, že jsem odešla z našeho domu s naším synem i s narozeným miminkem. Manžel vyměnil zámky a ihned si tam nastěhoval svoji milenku i s jejími dětmi. Odmítl mi cokoliv vydat z mých osobních věcí a ještě ze mě udělal někoho, kdo může za rozvrat manželství. Prý si mě moc romazlil. Byl to šok za šokem. Chtěl všechno... Dům, děti, postavení, moc, peníze, majetek... A hlavně jinou ženu... Blázen. Blázen... Myslela jsem, že umřu a taky jsem si to přála. Ale byly to právě naše děti, pro které jsem našla sílu znovu žít a vyrovnat se s tím, že jsem přišla o všechno, co jsem 10 let budovala. Teď jsem 2 měsíce rozvedená. Soud uznal jako viníka rozpadu manželství jenom jeho. Házel na mě tolik špíny. Myslela jsem, že to neunesu. Lež za lží. Přetvářka. Hrubost. Zkrátka hyena s lidskou tváří....
Někdy se v chlapech něco zlomí... Začnou jinak přemýšlet... Nevím... Do dneška jsem to neprokoukla. Nepochopila. Nerozumím tomu, ale jsem zcela jistě smířená, že tahle životní kapitola je pro mě již uzavřená. Mám nového partnera, který mě miluje. Váží si mě. Miluje moje děti. Udělá pro ně víc než jejich vlastní otec, který o ně tak bojoval.Plánujeme společný život... Kluci ho zbožňují. Našla jsem si také skvělou práci. Takovou, kterou jsem si vždycky přála mít a v místě minulého bydliště jsem si o ní mohla nechat jen zdát. Při bilancování vím, že můj bývalý manžel nebyl člověk, se kterým bych chtěla zestárnout. To, co udělal se nedá odpustit. A ty to musíš vidět také tak. Snaž se začít znovu, od začátku... Snad i na jiném místě. Zakořeníš, neboj... Budeš mít u sebe svého syna a přestože bolest ztráty dítěte je nesmírně velká, ty ji překonáš... V životě je tolik bolestí. Nejsi sama. Vím jaké to je, když se zhroutí půda pod nohama. Rozpad rodiny a ztáta milované osoby, je jedna z nejtěžších zkoušek v životě. Překonáš to. Přebolí to, ač se to teď zdá jako něco, čemu nelze věřit. Nic si nevyčítej. Muselo se to stát. Snaž se tomu uvěřit. Všechno má určitý smysl. Mysli na to, že máš dítě... Tvůj syn chce vidět mámu veselou a v pohodě. Postarej se o to, aby měl hezké dětsví... Jsi jeho jistota, zázemí. Vzpomínky na dětství ho budou provázet celý život. Ať jsou jen pěkné... Držím ti pěstě a myslím na vás na oba. Držte se...