Byli jsme ideální pár

Měli jsme harmonický vztah. Vychovávali 5-ti letého syna a plánovali miminko. Příští léto jsme měli být krásná rodinka, jezdit na výlety s kočárkem a všechno mělo být ideální. Skončilo to ale dřív než začalo.

O druhém miminku jsme se bavili vždycky, věděli jsme, že chceme mít děti dvě. A tak jsme jen plánovali, kdy si teda to druhé pořídit. Byl to manžel, kdo mě přesvědčil, že teď je ta správná doba, jelikož já jsem chtěla ještě chvíli počkat. Ujišťoval mě, jak nás moc miluje, jak jsme pro něj vše a chce druhé dítě se mnou, jak to finančně zvládneme. Že si mě bral na celý život a zestárneme spolu. A tak jsme začali plánovat miminko. Vysadila jsem antikoncepci, začala brát vitamíny a pít čaje na podporu otěhotnění, měřit si bazální teplotu ať vím, kdy mám plodné dny a žili jsme plánovaným miminkem Prožívali jsme zamilované období. Teda já si to alespoň myslela. První měsíc se nezadařilo, druhý měsíc jsem po pozitivním testu začala krvácet a bylo po všem, ale třetí měsíc pozitivní testy sílely a já byla těhotná. Když jsem to sdělila manželovi, byl v euforii, byl tak nadšený. Škoda jen, že to nadšení nevydrželo ani 14 dní. Já už těhotenstvím žila, byla jsem ospalá, měla nevolnosti, chodila do práce a nemohla se dočkat až uvidím na utz i srdíčko. Sdělili jsme to i rodině a všichni jsme se moc těšili. Pak ovšem nastal zlom ze dne na den. Manžel se zcela změnil, prý se rozhodl, že vlastně žádné miminko nechce, že na něj dolehlo všechno za ta léta a rozhodl se od nás odstěhovat. Tak taky okamžitě učinil a já zůstala se synem sama. Doufala jsem, že je to jen nějaká krize, která odezní a vše se vrátí do starých kolejí. Bohužel se tak nestalo. Já zjistila, že má milenku a dítětem to „zkoušel“ nějak spravit. To mi ovšem přijde jako strašlivá „Zkouška". Když mě začal nutit, abych šla na interrupci, zhroutil se mi svět. A já se musela v pár dnech rozhodnout, zda si dítě nechat či ne. Několik nocí jsem nespala, nejedla.

Nikdy bych si neuměla představit jít na interrupci. Přece to dítě bylo plánované a chtěné!!! Má rodina se postavila za mě a já se rozhodla si dítě nechat. Ovšem s tím, co se mi přihodilo, jsem se nedokázala vyrovnat a psychicky se zhroutila. Odvezli mě do nemocnice. Musela jsem dostat něco na uklidnění a rozhodlo se za mě. To dítě bych si měla nechat vzít a co nejdřív. Lituji, strašně lituji, že jsem nedokázala být silnější. Měli jsme být přece krásná rodinka. Já se tak těšila. Bylo Mikuláše a já se vzdala svého miminka. Nikdy se s tím nevyrovnám. Vždyť ještě před dvěma týdny jsme spolu vybírali kočárek, žili těhotenstvím a najednou ze dne na den je po všem. Proč jsem nemohla být trochu silnější a zvládnout to? Tuhle větu si budu říkat do konce života. Bohužel jsem na tišících lécích a nevím, jak to zvládnu.