Re: Já na to vyzrála

Kunhuto, já jsem dlouho netušila, o čem to lidé mluví - jaké šílení, jaký stres - všechno si obstarám dopoledne, kočárkem a je mi fajn.
Ale včera jsem byla nucena vyjet autem, jsem po operaci zubů a musela jsem na kontrolu, tak jsem chtěla všechno vyřídit najednou - nevyřídila jsem nic. Nejdříve jsem jela do Tesca - tam (v jedenáct hodin dopoledne) nešlo zaparkovat, uvnitř šílená kalamita, myslela jsem, že nás s dcerkou ušlapou - nakoupila jsem nákup za 29 kaček (asi si dovedete představit, jak se koukali ti majitelé přeplněných košů) - a šla jsem v klidu nakoupit do Alberta (v Tescu už mě do vánoc neuvidí), pak jsem jela na pojišťovnu nahlásit změnu (je to povinnost do osmi dní), čekala jsem tam asi půl hodiny. Pak jsem šla pro fotky, které, jak mi přišlo mailem, už tam měly být - nebyly. Pak další 20 minutové čekání na parkovišti, až se uvolní místo - nebyla bych tam čekala, ale jak jednou najedete do fronty, máte peška, otočit se nelze. V dalším obchodě, kde jsem měla objednanou nabíječku, jsem opět neuspěla. Před poštou mě na křižovatce zablokoval řidič, který si v křižovatce zastavil a vykládal paní - což si myslím, šlo udělat i na méně nebezpečném místě - a ještě na mě ta husa gestikulovala, když viděla, že vařím - no dojela jsem domů a klepala se z toho až do večera. Takže, podtrženo sečteno - všechen ten stres si lidé dělají sami. Včerejšek jsem naštěstí přežila, aniž by mě kleplo, dneska už budu opět v klidu vánočně rozjímat :)))