Ach ten předvánoční čas...

V těchto dnech proto nadšeně vyrážím do ulic čerpat předvánoční pohodu a krásou atmosféru. Lidé jsou k sobě většinou milí a překonávají se v laskavostech. To mám nejradši. Sice mě mrzí, že je to jen o Vánocích, ale zase to ukazuje na skutečnost, že naše populace ještě není zcela zkažená a pohlcená sama sebou.

Dnes jsem také vyrazila čerpat. A co si budeme nalhávat, také trošku nakupovat. Po týdnu, kdy jsem byla kvůli rekonvalescenci po odstranění krčních mandlí doma, jsem se rozhodla trošku vystrčit nos mezi lidi. Moc jsem se těšila. K Vánocům neodmyslitelně patří "živý" vánoční stromeček a tak jsme pro něj s manželem vyrazili do místního hypermarketu s potřebami pro dům a zahradu. Každý rok mívají krásné kanadské jedličky.

Většinou pro ni vyjíždíme až na Štědrý den, kdy jsou i velké slevy. Sice se většinou už nedá moc vybírat, to nám však jako spořivým rodičům příliš nevadí. Letos ale slavíme první Vánoce v novém domečku a tak jsme chtěli opravdu krásný a výjimečný stromek.

Z hromady průměrných stromků jsme si odebrali asi tři pěkné (zbylo jich tam dalších asi 2000 kusů) a stranou si je opřeli o regál. Začala důkladná kontrola hodná nadnárodních inspektorů kvality. Nejvyšším inspektorem jsem byla já. Můj manžel mi jaksi přizvukoval. Sice rád nakupuje, což u mužů není zcela běžné, ale v tomto případě jsem byla já tím iniciátorem a hlavním kritikem. Pečlivý výběr netrval příliš dlouho, maximálně 15 minut.

V tom se objevila ONA, konkrétně rodinka složená ze tří osob - maminka, otec a syn tak sedmiletý. Rodiče žádní zajíci, tipla bych 35 - 40 let.

Na první pohled lidé rozumní v produktivním věku. Syn mírně znuděný, o koupi vánočního stromku neprojevující zájem. Asi by byl raději u počítače a střílel nějakého vetřelce či příšeru. ONA byla manželka a maminka z této rodinky. Zaregistrovala jsem ji v okamžiku, kdy zcela s klidem popadla jeden "náš" stromek a začala jej prohlížet. Předváděla ho synovi a ptala se, jestli se mu líbí zrovna tenhle. Syn otráveně prohlásil, že ne a já zpozorněla. Jako správná "alfa" ochránkyně rodinné smečky jsem zavětřila vetřelce a narušitele svého teritoria. ONA stromek položila a zmizeli. Předtím jsem ji ještě upozornila, že si z těch tří stromků vybíráme my. Když zmizeli z mého zorného pole, opět jsem se začala věnovat svému nelehkému úkolu - výběru toho DOKONALÉHO stromku pro naši rodinu. Vetřelec však nespal a zákeřně se připlížil z druhé strany. ONA v nečekaném okamžiku popadla druhý stromek a předváděčka synovi se opakovala. Byla jsem v pozoru. Věc se mi přestávala líbit. V tomto okamžiku už nešlo ani tak o stromek, jako o princip. Nesnáším hulvátství a neohledy vůči ostatním lidem. V okamžiku, kdy paní uchopila další z "našich" stromků s tím, že si jej odnese, jsem už nevydržela a zakročila. Klidně jsem ji požádala, aby stromek nechala být, protože je zahrnut do našeho užšího výběru, na místě jsme byli první, tedy před nimi, a proto máme nárok si v klidu vybrat bez nějaké přetahování, jako za dob hluboké totality, kdy v obchodě kdo si co neurval, to neměl. Jemně jsem tím poukazovala na tu hromadu dosud nevybalených 2000 kusů dalších jistě krásných stromků. ONA se do mě ovšem dost nevybíravě obula. Ke cti JÍ musím připsat, že nepoužila vulgarismů. V podstatě mě ale vykázala s tím, že už si vybíráme moc dlouho (na stanovišti jsme byli asi 15 minut) a že ona je také zákazník s právem si nakoupit. Šla jsem do kolen. Až později se mi vybavila stejná situace například v obchodě s pultovým prodejem, kam vejdete jako zákazník a začnete si jako první na řadě vybírat zboží. Do toho vám ovšem vpadne cizí člověk a začne brát z vašich rukou věci, mezi kterými jste si ještě nevybrali s tím, že je koupí sám. Nevím jak někoho jiného, ale mě to naštvalo. Ještě víc mě naštvalo, když na mě ONA začala povykovat, ať si tedy laskavě konečně vyberu a přestanu si s ní místo toho vybírání povídat. Povídáním myslela ty tři nebo čtyři věty, které jsme si vyměnily a které zabraly asi tak 30 vteřin. Protože jsem tvor v zásadě nekonfliktní a můj manžel nesnáší scény, kývla jsem na něj a on zvolil mezi "našimi" třemi stromy k mé spokojenosti mého favorita. ONA spokojeně popadla jeden ze zbývajících stromů a odkráčela spolu s rodinou.

Otevřeně přiznávám, že výše popsaná příhoda je kravina, která by mi normálně nijak nezkazila pohodu mého žití. Ale v tento předvánoční čas jsem měla po náladě. O předvánočním čerpání se nedalo ani mluvit. Ještě teď u počítače na to myslím a koušu se tím. Nerada bych rozebírala podstatnost či nepodstatnost příhody, jen jsem ji ze sebe potřebovala dostat a trošku si tím ulevit. A také Vás snad pobavit.