Nastala doba perníková

Vůbec nepřehání. Kam až mi paměť sahá, u nás doma se vždy peklo. Jsou to krásné voňavé vzpomínky na dětství, kdy se člověk ráno probudil a měl v sobě sváteční pocit. Maminka tiše vyndává ze šuflat uložené formičky a vše, co je k pečení potřeba. I kdyby formičky o sebe ani jednou necinkly, stejně by se za chvíli zpoza dveří ozvalo: „Mami, budeme péct spolu?“ Nikdy jsem neslyšela „ne“ a vydrželo nám to dodnes. Vánoční perníčky jsou naší radostí i starostí. Lidé si k nám chodí pro půlkilové a kilové krabičky, pro chaloupky, betlémy i anděly. Obdarovávají jimi své milé a známé, mnohdy naše perníčky zavítají i do cizích zemí. Mám pocit, že každým rokem objednávek přibývá, což je pro mne znamením, že lidé přestávají péct sami a raději kupují. „Když já to sama takhle hezky neumím,“ slýchávám. A tak nastává čas na prozrazení tajemství.

Když zadělávám těsto a beru do ruky med, myslím na včelaře, který jej s láskou stáčel. Myslím na včely, které létaly celé jaro a radovaly se z květů stejně jako já. Když vyndávám prohřátou mouku z trouby, promnu ji s láskou mezi prsty. Pod rukama vzniká těsto a je hněteno a prohněteno myšlenkou na lidi, ke kterým perníčky přijdou, spolu s tichým přáním, aby přinesly radost, s jakou samy vznikají. Stejně jako u veškeré činnosti i tady existuje tenoučká hranice mezi radostí a povinností. Často se mi stane, že v noci nad perníky usínám. Sté prasátko už má úsměv poněkud nakřivo. Nejraději mám, když mohu pro konkrétního člověka vytvořit konkrétní tvar i zdobení. Vlastně to pak vzniká tak trochu samo. Nesu toho člověka v srdci a přijde nápad. Něco, co mi s dotyčným „ladí“.

Pak už se tvoří a po perníčku maluje a mnohdy je výsledek i pro mne překvapením. To jsou chvíle nejvzácnější. A co poselství vánočního perníčku? Nezáleží na tom, zda je esteticky dokonalý. To, co zůstane vám i citlivému obdarovanému, je právě láska, s níž perníček vznikal a kterou jste do něj dokázali vložit. Ta nezmizí ani poté, když po perníčku zbude jen mlsné olíznutí.

Krásné Vánoce!

Lenka Lukášková se narodila na Šumavě, je s ní srdcem i duší spojená. Vystudovala ekonomii, ale jejím životním snem je pracovat s dětmi a s lidmi obecně. Miluje pohádky a pořád na ně věří.