Dar vzpomínání

Prázdná židle, která patřila blízkému, který už nežije, je u vánoční tabule vidět daleko zřetelněji než jindy. Vnímáte ji dokonce, i když od smrti člena rodiny uplynul už delší čas a v běžném životě jste se ztrátou dávno smíření. Možná máte u svého vánočního stolu nedávno ovdovělého rodiče a jste už předem trochu nesví, jak se situace vyvine. Děti budou natěšené, babička nebo děda bude smutnit - jak to půjde dohromady?

Americká socioložka Nancy Bernsová, která se v rámci mezilidských vztahů hodně zajímá o téma truchlení, doporučuje: Dejte prostor vzpomínkám. Nebojte se vyslovit jméno zemřelého (váš ovdovělý rodič na to čeká, jen se možná ostýchá začít s tímto tématem jako první). Připomeňte si ho třeba fotografií a vánoční svíčku, kterou má každý člen rodiny na stole před sebou, zapalte i pro něj. Vzpomínejte a vzájemně si vyprávějte historky, které s ní či s ním souvisejí.

Nebojte se, když se někomu objeví v očích slzy, i ty k životu patří a dětem radostnou atmosféru Štědrého večera určitě nepokazí. Navíc se vám při vzájemném vzpomínání nakonec stejně začnou vybavovat historky spíš veselé.