Re: Alice, fisperando a další..

No, určitě to tak v některých případech je, většinou je to však tak, že se zakouká jinde, mozek spadne z hlavy podstatně níž a výsledky, jak už jsem psala tu byly na Rodině.cz mockrát popsány.
A že by si vlastní manželky muže nehýčkaly? Ale máme na to po každodenním kolotoči vždycky náladu? Doma prostě starosti jsou - někde jsou např. nemocné děti (čímž nemyslím rýmu), někde jsou starosti s placením hypotéky, někde nemají lidé uspokojující práci a najednou se tu objeví někdo, s kým zažívají jen to krásné, bez těch doprovodných projevů - že to nebude navždy, to už si bohužel mozek nepřebere a bum, rozpad rodiny je tady.
Jak píšu, žiju v maximálně šťatném manželství, dělíme se o radosti i o starosti, vždycky tvrdím, že nejsem jen matka, ale taky manželka a podle toho se snažím i chovat. Jenže jsou i případy, kdy se pohádka najednou rozbije na kousky - toho se bojím, snažím se tomu předejít, ale to myslím dělají všichni.