moje tchýně

Ale jinak je vcelku normální a opravdu hodná. Jen se děsím toho, až budu mít v budoucnu děťátko. Je to ten správný typ babičky, která jen co za rodiči zabouchnou dveře, vytáhne čokoládku.
Dodnes od ní slýchávám: A Jani, nedáš si aspoň kousek masa?? Takové libové, no není to škoda si nevzít?

Je fakt, že maso skoro nejím, a přesto jsem pravidelný dárce krve. Takže zdroj zdraví bude asi někde jinde, že? Nedávno jsem se dozvěděla, že se mi prý u nich nelíbí, když nic nejím (no maso opravdu denně nemusím). Tak jsem jí s úsměvem vysvětlila, že jí budu každý den vařit brokolici, špěnát ... a taky se budu hrozně divit, že jí u mě nechutná.

Sice to na čas pochopí, ale za měsíc za dva je to zase ve starých kolejích.

I když se to těžko chápe, je fakt skvělá, a jsem ráda, že se od ní můžu naučit spoustu dobrých věcí (kromě těch, o kterých jsem psala)