Re: Já na to trpělivost neměla

Já si myslím, že ne každé dítě je na to "zvědavé". Je veliký rozdíl mít komunikativní holčičku a technického chlapečka. Náš synek si gesta a znaky vymýšlel sám, byl schopen se velmi dobře domluvit - ale bylo to s ním jak s tím lordem, co začal mluvit až v pěti letech, když našel v polévce mouchu - komunikoval pouze o věcech, na kterých měl on sám zájem - že by byl ochoten něco opakovat po nás, to ani náhodou - dočkali jsme se vždycky pohrdavého pohledu nad tím, jak se ztrapňujeme (naše snahy naučit ho dělat "pápá" v době, kdy byl schopen vysvětlit, že chce s mámou a tátou jet autem na letiště atd.).
Dcera měla o komunikaci vždycky zájem, v šestnácti měsících skládala slova do krátkých vět, byla ochotná věci opakovat, učit se - prostě jí to ZAJÍMALO.

Takže i znakování záleží na dětech a myslím, že jednodušší používat znaky, které vyplývají z toho, co používá samo dítě nebo rodina, než se snažit naroubovat nějaké znaky "umělé".