kamínky

Když jsem si tento článek přečetla, musela jsem si jej vytisknout. Je to nádherný příklad, jak jsme se již strašně vzdálili dětskému světu, jeho vnímání a pohledu na něj. Snažím se dívat na svět dětskýma očima, ale jde to velice těžce. Vždy mám radost z každé kytičky, lístečku a dalších drobností, kterými mě nyní (pochopitelně) zásobuje již jen ten mladší. Nevyhazuji je a snažím se je uchovat, aby mu nebylo líto, že si maminka od něj nic nechce vzít. Vždyť i my dospělí bychom reagovali na obdarovaného s nepochopením, údivem a hlavně zklamáním, kdyby nám před naším zrakem náš dárek umístil do koše.
Chtěla bych mít tu možnost vcítit se do dětské dušičky a prožívat s ním ten malý, barevný a ničím nezkažený svět. Škoda jen, že když jsem tu možnost jako dítě měla, tak jsem si ji neuvědomovala a později jsem velice rychle spěchala do dospělosti.
Děkuji za pěkný článek.
Ilona