Re: Prohlášení

Dobrý den paní Radko, článek mě pobavil do té chvíle, kdy jsem se zarazila nad tím jednáním ohledně té těhule, pak jsem si ho přečetla ještě jednou a nakonec váš příspěvek a došlo mi, že nic není jen černobílé, je fakt, že jsou starší lidé, které by člověk s chutí a s rozběhem poslal víte kam,pak jsou starší lidé, které bychom nejraději měli doma :o)), jsou lidé mladších ročníků, u kterých je to stejně tak a u dětí a teenagerů se najdou jak vychovaní mladí lidé, tak holt i ti spratci. myslím, že člověk musí brát druhého s nadhledem, každý nemá den jak malovaný, a nemůže se na každého usmívat atd. atd.... Je fakt, že mě se zatím nestalo, že bych se setkala s vyloženě nerudnými starými lidmi, mám jen jeden zážitek z pískoviště, kde si moje ani ne tříletá dcera stavěla bábovky, mladší běhala okolo, i přišla tam paní s vyhublým kloučkem....., který perfektně mluvil, tak jsem si v duchu říkala, že i když Anči vypadá starší, tak chlapečkovi bude asi víc... no, paní jako když mě slyší, tak se zeptala, kolik je Andulce.... výsledek: chlapečkovi bylo přes pět let a paní mi zcela nevybíravě sdělila, že moje dcera vypadá "vyspěle" proto, že je živená na fastfoodech...... co na to říct? vysvětlovat jí, že manžel má ke dvěma metrům a že jsou holky prostě větší, než ostatní děti v jejich věku, že u našich dětí odsuzujeme a nepraktikujeme konzumaci jídel z rychlých občerstvení /i když zřejmě se doživotně návštěvám MCDonalda apod. nevyhneme/, že se jim vyvářím se zeleninou a že jsem pyšná na to, že mi obě bez problémů vypijí neslazený čaj, vodu a snědí bílý jogurt? myslím, že zbytečné. tak jsme se s děvčátky sebraly a šly se projít do lesa..... Lidi jsou různé, potkala jsem jich za svůj život spoustu, a člověk se prostě někdy nevyhne srážce s blbcem, co holt nemá svůj den. Důležité je, nenechat se vytočit. Přeji krásný sluníčkový den a Vám hodně zdraví a štěstí do další šedesátky. Katka a dráčata