Re: No nevím,

já ty realiťácké "kecy" ani nečtu. Stavěli jsme rok, celý ten rok byla pro mne muka. Já se tam stěhuju s tím, že mne už "nic" nemůže překvapit. Prostě pro mne je krok z Prahy jako krok "mimo" civilizaci (když to přeženu). A podotýkám, že jsem z venkova, ale v praze žiju už 12let. Tady mám školku 2min chůze, další 4min chůze obchodní dům a u něj zastávka autobusu, na metru jsem za 6minut. Doma vytřu 75m2, podívám se z balkonu, otočím kohoutek, když mi je zima a to je všechno. Prostě pohodlnější bydlení si neumím představit. Spousta kroužků pro děti. Jenže: chtěli jsme větší prostor, zahradu a tak trochu "život". Praha je v tomhle sterilní, anonymní, indoorové děti, znají počítač, televizi a životem jsou nedotčené. My jsme oba z venkova, máme školy, super kariéry, dobrý základ z dětství, jsme přizpůsobiví. Na základku jsme chodili s kamarádama 2km pěšky, na gympl dojížděli 20km autobusem, procestovali svět. Chci, aby to zažili i moje děti a nebyli z nich městští mazánci. Je to prostě o tvém přístupu k věci. Ale chápu, že člověk, který mimo Prahu nikdy nežil a čte o ní v realitních novinách, je pak realitou zaskočen. Bohužel, žijeme v mediálním světě.