Re: Vsem co nepochopily
Souhlasím s tím, že i s některými rodiči je to těžké, ale to na věci nic nemění, nejde přeci o mě jako o matku, ale o mé dítě, které je vážně nemocné a potřebuje mě, aby se mohlo uzdravit, jak už jsem tady někde psala, v případě opravdu vážných onemocnění a i těch předčasně narozených dětiček je psychika dítěte stejně důležitá jako péče zdravotníků a separace jim psychiku silně narušuje. Jde-li zdravotníkům o to, aby se děti skutečně uzdravovaly a nejen o to, aby jim v klidu a bez potíží minula služba, pak by naopak měli usilovat o přítomnost matky a motivovat ji k tomu, aby se o své dítě starala a poskytovala mu emocionální podporu. Vím, že práce zdravotníků na těchto oddělení je nesmírně náročná, jak odborně tak citově, spíš je problém v tom, že si tyto souvislosti málo uvědomují, samozřejmě jak kdo. Setkala jsem se i s lékařem, byl náš ošetřující na Jip v Motole, který mi řekl, ať se nebojím, že by mě tam nenechali, že mě tam potřebují pro mojí holčičku. Jaký rozdíl od přístupu některých jiných lékařů, se kterým jsem se setkala.
Výmluvu na nedostatek místa bych zdravotníkům zakázala zákonem, i když není místo pro ubytování matky přímo na oddělení s dítětem, sedět na židli u postýlky dítěte a přespávat třeba někde na ubytovně nebo jiném oddělení apod. by jí měli umožnit vždy.
Odpovědět