Když kojení bolí

Matky dnešních mladých maminek většinou své děti dlouho nekojily, takže neumějí kojící ženě poradit, když vzniknou nějaké problémy. Bohužel ani zdravotníci mnohde ještě neumějí problémy při kojení řešit.

Potíže při kojení, které vzniknou v porodnici, nejsou jen problémem dočasným. Pod vlivem ochranných mechanismů organismu se začnou v těle produkovat tzv. tlumivé látky bílkovinné povahy, jejichž účinek se začne uplatňovat v pozdějším období, obyčejně za dva až tři týdny a problémy s kojením se znovu objeví. Málokdo ví, že tyto pozdější problémy souvisejí s event. časnými problémy v porodnici.

Některé ženy kojí bez jakýchkoli obtíží, jiné mají během kojení různé krize. Asi 80 % krizí se objevuje v prvních třech měsících. Laktační krize můžeme rozdělit do tří kategorií – ze strany matky (problémy zdravotní, emoční), vlivem prostředí a ze vztahu matka – dítě.

Bolestivé nalití prsů

U některých žen dochází mezi třetím a pátým dnem po porodu k přechodnému nalití prsů, kdy jsou prsy oteklé, horké, tvrdé a bolestivé.

K takovému bolestivému nalití nebo ztvrdnutí prsů může vést vše, co kojení oddaluje nebo zkracuje jeho délku. Jestliže je kojení řízeno podle hodinek a ne podle chuti dítěte, může být ukončeno dříve, než se děťátku podaří prs vyprázdnit tak, aby změkl. Matka potom mívá nepříjemný pocit plných prsů. K tomuto problému může přispívat např. špatná technika kojení nebo dokrmování z láhve. Trvalý tlak na tkáň prsu může zabránit toku mléka a být příčinou zánětu.

Matce uleví studené až ledové obklady (tvaroh, kostky ledu, listy bílého zelí) přikládané mezi kojením, před kojením nahřátí a masáže, léky proti teplotě (Paralen), časté kojení (po 2 až 3 hodinách) i v noci.

Ucpání mlékovodu

Jako ucpaný mlékovod označujeme citlivé nebo bolestivé místo či zatvrdnutí (hrbolek, boulička) na prsu. Příčinou je blokáda jednoho z vývodů buněčnou drtí a zaschlým mlékem. Za ucpaným mlékovodem se zvyšuje tlak, který působí na okolní tkáně. Mlékovod se nevyprazdňuje a zanítí se.

Úlevu přinášejí studené a teplé obklady, sprchování nebo koupel v teplé lázni, kde je dobré ponořený prs jemně masírovat krouživými pohyby. Začíná se nad zatvrdnutím a postupuje se směrem k bradavce. Hned po masáži by měla maminka kojit nebo mléko odstříkat. Doporučujeme také kojit „na čtyřech“ – vkleče na kolenou s opřením o lokty, aby prsy spadaly volně dolů k dítěti, které leží na zádech. Jestliže maminka dodržuje tato opatření, do 24 hodin se jí velmi pravděpodobně uleví – není důvod kojení přerušovat.

Mastitida

je zánětlivý proces v prsu, který vzniká kdykoli v průběhu kojení. Častěji bývá postižen jeden prs, ale mohou být postiženy i oba prsy současně. Celkové příznaky se podobají chřipce – jsou to únava, bolesti hlavy, kloubů, svalů, nevolnosti, zvracení, často horečka. Vstupní branou infekce bývají drobná poranění bradavky, která vznikají při nesprávné technice kojení. Odlišení skutečného zánětu od ucpání mlékovodu někdy nebývá snadné.

Jestliže se mamince do 48 hodin neuleví, trvá horečka nebo se příznaky dokonce zhoršují, je nutné vyhledat lékaře a podat antibiotika. I přes užívání antibiotik lze pokračovat v kojení, většina z nich kojení nevylučuje.

Při zánětu jsou důležité tyto zásady: klid na lůžku a dostatek tekutin, antibiotika (7 až 10 dnů), léky tišící bolest (Paralen), začít kojit na zdravé straně a pokračovat v častém kojení i z prsu postiženého, pokud matka bolest vydrží – jinak je nutné prs vyprázdnit odstříkáváním, měnit polohy během kojení (brada dítěte by měla směřovat k postiženému místu), studené až ledové obklady či tvaroh ke zmírnění tlaku v prsech mezi kojením, před kojením naopak prs nahřát teplým, vlhkým obkladem a mléko trochu odstříkat, aby se uvolnil dvorec. Pokud dítě prs dostatečně nevyprázdnilo, znovu prs nahřát a mléko odstříkat.

U některých žen se zánět opakuje – většinou proto, že původní infekce nebyla dobře vyléčena. Některé ženy trpící chronickou mastitidou vyžadují dlouhodobou antibiotickou léčbu v udržovacích dávkách, někdy i dva až tři měsíce.

Vzácně (pokud se nezapočne s léčením zánětu již při prvních obtížích) se z mastitidy vyvine absces. Je to ohraničené, bolestivé místo postižené hnisavým zánětem. Pokud se absces vytvoří, je nutná jeho drenáž. V kojení lze pokračovat, jestliže to dovolí stav matky – jinak je nutné prs vyprazdňovat odstříkáváním.

Přídatná žláza

U některých žen se objeví v podpaží bolestivé zduření někdy až velikosti kachního vejce. Jde o jeden z laloků mléčné žlázy, který je v podpaží uložen odděleně a reaguje na hormonální změny stejně jako ostatní tkáně. Při bolesti a nalití je nutné postižené místo chladit ledem a mléko odstříkávat.

Popraskané bradavky

Nejčastějším problémem při kojení – přitom zcela zbytečným – jsou bolestivé a popraskané bradavky tzv. ragágy, které jsou výsledkem nesprávné techniky kojení (nesprávného sání a chybné polohy).

Platí zásada, že kojení nesmí matku bolet, i když někdy u citlivých žen může malý diskomfort vzniknout. A jaká je správná poloha při kojení? Hlava, hrudník, bříško i kolínka dítěte směřují k matce (bříško na bříško). Dítě se přikládá k prsu, nikoli prs k dítěti! Prsty matky držící prs se nesmějí dotýkat dvorce, bradavka musí být vždy v úrovni úst dítěte, které musí uchopit nejen bradavku, ale co možná největší část dvorce, a to více pod bradavkou než nad ní. Dolní ret je ohrnut ven, jazyk překrývá dolní čelist.

Dítě saje z prsu, ne z bradavky! Nos i brada dítěte se musejí dotýkat prsu a matka nesmí prs prsty odtahovat, protože tímto pohybem vysunuje dítěti bradavku z úst. Nemusí se obávat, že dítě v této poloze nemůže dobře dýchat – naopak.

Ze zkušeností z našeho novorozeneckého oddělení můžeme potvrdit, že nejčastější chybou, které se maminky při kojení v porodnici dopouštějí, je právě nesprávné držení prsu, kdy prsty leží na dvorci a matka nabízí jen špičku bradavky.

V nesprávném sání by dítě nemělo pokračovat, protože tím by se stav bradavek zhoršil a vedlo by to také ke špatnému sacímu návyku. Matka s bolavými bradavkami často přistupuje ke kojení s obavami, a to někdy zabrání fungování tzv. spouštěcího, vypuzovacího „let down“ reflexu.

V případě bolavých bradavek musíme zkontrolovat především vzájemnou polohu matky a dítěte, držení prsu, zda dítě dost široce otevírá ústa po dráždění rtů bradavkou, zda je jeho dolní ret ohrnut ven a nikoli dovnitř, zda jazyk dítěte přesahuje dolní ret, zda prsa nejsou příliš nalitá (tím je jejich uchopování obtížnější).

Léčení bolavých bradavek

Naprosto zásadní jsou správné držení a správná poloha při kojení. Maminky by měly kojit bez omezování délky a frekvence, neměly by nosit příliš těsnou podprsenku, je dobré střídat při kojení polohy (jednou kojit vsedě, jindy vleže), odstříkat před kojením, aby dvorec změkl, pokud jsou prsy příliš nalité, začít kojit z méně postižené bradavky. Přiložení ledových obkladů umožní vystoupení bradavky z nalitých prsů. Hojení urychlí potření bradavky mateřským mlékem a přístup vzduchu k prsu. S mastičkami, krémy a tinkturami nejsou tak dobré zkušenosti.

Výjimečně se mohou vyskytnout případy, kdy má žena bradavky tak rozbolavěné, že je třeba kojení dočasně přerušit. Doporučuje se až čtrnáctihodinová pauza v kojení. Po tuto dobu musí maminka mléko odstříkávat. Dítě může být mezi tím krmeno lžičkou, z hrníčku, stříkačkou, nikdy ne z láhve. Když se matce bradavky zahojí, je třeba pokračovat v kojení správnou technikou.

Nedoporučujeme použití silikonových kloboučků. Ty totiž nepomohou, když kojení bolí, protože neodstraní příčinu. Kloboučky lze použít jen v případech, když dítě prs odmítá, což bývají děti od počátku dokrmované z láhve. Pak platí zásada raději kojit s kloboučkem než vůbec.

Infekce kandidou – kvasinkou

Jestliže se maminka nemůže bolavých bradavek zbavit, nebo ji začnou dokonce bolet po několika týdnech či měsících pohodlného kojení, jsou červené, pálí, svědí, kůže se začne loupat, jde o kandidovou infekci. Té se dobře daří právě v mléčném prostředí. Ke zhojení bradavky používáme protiplísňovou mast. Velmi často mívá dítě současně opruzený zadeček a bělavé tečky (tzv. soor) v ústní dutině. Šíření kandidové infekce zabrání pečlivé mytí rukou a častá výměna vložek v podprsence.

Problémy s uvolňováním mléka

Maminka s bolavými bradavkami může mít z kojení tak velké obavy, že to může vést až k zabránění fungování tzv. vypuzovacího či spouštěcího reflexu (let down reflex). Tento reflex je velmi důležitý pro tok mléka a dochází k němu několikrát během kojení. Jestliže při kojení mléko samovolně odkapává, je to známkou, že let down reflex dobře funguje. Přítomnost tohoto reflexu ženy pociťují jako mravenčení či brnění v prsou a v podbřišku. Stres, bolest, únava, dokrmování, omezování kojení tento reflex tlumí a maminka pak nemá mléka dostatek. Dítě je pak nespokojené, matka bezradná a bludný kruh se uzavírá. K utlumení let down reflexu dochází obyčejně mezi 2 a 3 týdnem po propuštení z porodnice u žen, které měly po porodu s kojením problémy.

Zdravotník by měl maminku především uklidnit, že stav je přechodný. Pomáhají teplé, vlhké obklady před kojením, masáže prsu krouživými pohyby od báze směrem k bradavce, krouživé masáže kolem dvorce s tlakovou masáží a vibrací, vytřásání prsu v předklonu tak, aby gravitace pomohla mléko uvolnit, časté kojení i v noci, event. Paralen.

Jak předcházet bolestivým prsům

Abychom bolestivým prsům předešli, je nutné zahájit kojení do půl hodiny po porodu, umožnit matce společný pobyt s dítětem (rooming-in), kojit podle chuti dítěte a délku kojení ani jejich četnost neomezovat, nepodávat dítěti jiné tekutiny než mateřské mléko, nepoužívat láhve a dudlíky. Dále je třeba znát správnou techniku kojení, měnit během kojení polohu, nepoužívat silikonové kloboučky a dbát na to, aby podprsenka netísnila.

Pokud přesto k výraznějším obtížím dojde, je třeba vědět, že kojení je možné a mělo by se v něm pokračovat. Kojení totiž nemoc prsu zkracuje. Jen když se matka skutečně necítí dobře, může kojení dočasně přerušit, mléko odstříkávat a krmit dítě alternativní technikou (ne z láhve!). Je nutné si uvědomit, že matce pomáhá jen to, nač má sílu.