Odstříkání a uskladňování mateřského mléka

Existují situace, kdy není možné děťátko krmit z prsu navzdory tomu, že maminka má mléka dostatek. Problém může být na straně děťátka (nedonošené, slabé nebo nemocné, problémy miminka s koordinací sání), nebo maminky (vpáčené bradavky, plná a bolestivě nalitá prsa, ragády bradavek, "těžko jdoucí" prsa).

Jinou poměrně běžnou překážkou je odloučení děťátka a maminky, například během hospitalizace jednoho z nich. Zvláštní situace vzniká při tuberkulóze matky. Během infekční fáze onemocnění musí být matka od dítěte izolovaná, a to bez ohledu na způsob výživy (infekce se přenáší vykašláváním). Na druhou stranu mateřské mléko není zdravotně škodlivé, protože choroboplodné zárodky do něho nepronikají. Maminka tak sice nemůže kojit přímo z prsu, miminko však může být krmené jejím odstříkaným mlékem. Stejně tak existují léky, které mateřské mléko na přechodné období znehodnocují. V takovém případě slouží odstříkání k udržení laktace do té doby, než překážka v kojení pomine. Odstříkání se uplatní i při kojení z přeplněného, tvrdého prsu, ze kterého mnohé děti nedokážou pít. Po odstříkání prs změkne a děťátko se dokáže snáze přisát.

Příprava

Před vlastním odstříkáním si připravíme vhodné pomůcky. Kolostrum (mlezivo) je nejlepší odstříkat do sterilní 20ml stříkačky. Na přechodné a zralé mléko (kterého je více) je vhodná kojenecká lahev nebo pohárek se širším hrdlem (např. lahvička od dětské výživy). Pokud vaše děťátko leží v nemocnici, můžete si od sestřiček vyžádat sterilní, pro tento účel určené lahvičky. V ostatních případech sběrné nádoby dostatečně vyčistíte pečlivým umytím pod tekoucí vodou a následným vyvařením ve vroucí vodě. Při použití odsávačky důsledně dbáme na její čistotu. Každá maminka by měla mít odsávačku svoji vlastní.

V nemocnicích se občas používají velké elektrické odsávačky, o které se dělí více žen. Ty však personál po každé mamince odborně vysterilizuje. V domácnosti sběrné součásti odsávačky (lahev, trychtýř, spojovací část) před použitím mechanicky očistíme kartáčkem určeným jen na tento účel, opláchneme nejprve v horké vodě, potom pod tekoucí studenou vodou. Nakonec se součásti odsávačky sterilizují tři až pět minut ve varné koupeli. Po vychladnutí se mohou položit na suchou papírovou utěrku a přikrýt.

Stejně tak je ale důležitá osobní hygiena maminky. Kojící žena by se měla každodenně sprchovat. Před začátkem odstříkání si důkladně umýt ruce mýdlem a utřít je do jednorázové papírové utěrky nebo do vyžehleného ručníku, který používá jen ona. Bradavky je potřeba si umýt teplou vodou bez mýdla. Důsledné zachování pravidel hygieny a pečlivé sterilizování pomůcek umožňuje předcházet znečistění odstříkaného mléka choroboplodnými baktériemi, a tím i možnému infekčnímu onemocnění dítěte.

Před vlastním odstříkáním se maminka pohodlně usadí a připraví si vše potřebné tak, aby nemusela odstříkání přerušovat a odbíhat pro chybějící pomůcky.

Při odstříkání je důležitá psychická i fyzická příprava maminky. Cílem přípravy je stimulování uvolňovacího reflexu. Matce se lépe tvoří a uvolňuje mléko, pokud si důvěřuje, je v klidném rodinném prostředí, bez úzkosti a stresu. Vyčerpanost, nedostatek spánku, strach a nejistota naopak laktaci mohou zastavit. Proto je nezbytné, aby byla žena v pohodě a soustředila se na děťátko. Mamince v tom může pomoci člen rodiny nebo dobrá kamarádka, která podpoří pozitivně myšlenky a city k miminku. Je dobré, když si maminka odstříkává v blízkosti děťátka (u jeho postýlky nebo inkubátoru). Není-li to možné, jako stimulace působí i fotografie nebo videonahrávka miminka.

Mechanické (fyzické) vyvolávání uvolňovacího reflexu se zakládá hlavně na jemné masáži. Vykonáváme ji jemným krouživým pohybem prstů na jednom místě a tlakem proti hrudní stěně, přičemž pomalu postupujeme spirálovitě od báze prsu (od hrudní stěny a podpaží) ke dvorci (obr. 1). Masáž můžeme provést i stlačením prsu od báze po dvorec prsty a dlaní v předklonu (obr. 2).

V předklonu můžeme prs i jemně proklepávat a protřásat. Masáž však musí být jemná, prs nemůžeme hrubě mačkat! Jemné kroucení a stlačování bradavek také stimuluje uvolňovací reflex. Mnohým maminkám pomáhá zahřátí prsů teplým obkladem nebo sprchou. Doporučujeme zkusit teplý nápoj (ne však kávu).

Odstříkání

Vlastní technika odstříkání rukou je daná stavbou prsu. Mléko se neshromažďuje v bradavce, ale v sinusech nacházejících se pod dvorcem. Prsty proto neklademe na bradavku, ale na rozhraní kůže a dvorce, přičemž palec a ukazováček tvoří tvar písmenka C obepínajícího dvorec. Dlaní a ostatními prsty přitlačíme celý prs k hrudníku (cca o 1-2 cm), palcem a ukazováčkem rytmicky stlačujeme okraj dvorce proti sobě v místech vyústění mlékovodů. Prsty nesmí bradavku vytahovat dopředu a nesmí opouštět kůži, aby se neodřela.

Někdy se dají mlékovody skryté pod dvorcem nahmatat jako malé bouličky, pak je potřeba tlačit přímo na ně. Tento pohyb pravidelně opakujeme (stlačit - uvolnit - stlačit - uvolnit) a měníme přitom polohu prstů nad dvorcem (jakoby na okraji ciferníku hodinek), aby se vyprázdnily všechny části prsu (obr. 5). Mléko začne kapat většinou až po několika stlačeních. Postupně se aktivuje uvolňovací reflex a mléko začne téct v pramíncích. Prsty se přitom nesmí smýkat po dvorci k bradavce, stejně tak je potřeba se vyhýbat stlačení samotné bradavky.

Odsávání odsávačkou

Některé maminky si z různých důvodů mléko nedokážou odstříkat rukou a musí použít odsávačku. Příprava maminky je stejná jako při odstříkání rukou. Z hlediska techniky samotného odstříkání je v principu jedno, zda použijeme ruční (pístovou), nebo elektrickou (na baterky) odsávačku. Důležité je správné přiložení trychtýře tak, aby se nepoškodila bradavka. Při odsávání je potřeba se předklonit, aby se mléko nevracelo ze sběrné nádoby do trychtýře.

Jak často a jak dlouho?

Frekvence a trvání odstříkání/odsávání záleží na době, jaká uplynula od porodu. Pokud dítě nemůže být po porodu přiložené k prsu, měla by si maminka začít odstříkávat mléko už tři až šest hodin po porodu. Odstříkává přibližně každé tři hodiny, v noci si může dopřát jednu delší (cca šestihodinovou) přestávku. Pokud je potřeba podpořit tvorbu mléka, je vhodné odstříkat i častěji. Bez ohledu na použitou metodu (ruční/odsávačka) by měla maminka při jednom sezení odebrat mléko z obou dvou prsů. Ruční odstříkání má trvat cca 20-30 minut.

Například při odstříkání rukou začne matka s pravým prsem pět až sedm minut, pokračuje levým, stejně dlouho. Potom se vrátí na tři až pět minut k pravému prsu, následuje zase na tři až pět minut levý prs. Odstříkání ukončí pravým prsem dvě až tři minuty a levým také dvě až tři minuty.

V prvních dnech po porodu si maminka odsávačku přikládá na kratší dobu a zpočátku využívá nižší tlak. Do třetího dne odsává každý prs jen dvě až tři minuty přibližně jednou za tři hodiny (v noci si může dopřát šestihodinovou přestávku).

Později je délka odstříkání daná vydatností proudu mléka - pokud teče dobře, může pokračovat, ne však déle než 15-20 minut na každém prsu. Po skončení odstříkání si maminka vytlačí kapku mléka a rozetře ji po bradavce a dvorci. Takto je potřeba ošetřit bradavku a dvorec i po sprchování.

Skladování mléka

Pro děťátko je přirozeně nejlepší čerstvě odstříkané mateřské mléko, protože jakýmkoliv skladováním, zmrazováním a manipulací se ničí část živých buněk.

Pokud však konzumace mléka není možná bezprostředně po odstříkání, je potřeba mléko náležitým způsobem uskladnit. V ledničce při +2 až +4 °C může být čerstvé mléko jen 24 hodin, potom je nezbytné ho vylít.

Mléko skladujeme v ledničce v oddělené přihrádce. V tomto období je dobré chladničku častěji čistit. Je potřeba dbát i na to, aby se příliš často neotvírala, neboť se v ní zvyšuje teplota, a nedodrží se tak potřebné chlazení. Pokud chcete mléko skladovat déle než 24 hodin, je potřeba ho zmrazit.

Po uplynutí 12 hodin od nalití první porce musíte lahvičku uložit do mrazničky a pokračovat v odstříkání do druhé nádoby.

V mrazničce vyhradíme zmrazenému mléku podle možností zvláštní místo. Zmrazené mléko rozmrazujeme šetrně, a to buď pomalu v chladničce při teplotě +4 °C během 24 hodin, nebo při pokojové teplotě dvě až tři hodiny, případně ve vlažné vodě s teplotou maximálně 37 °C. Před odlitím potřebného množství vždy celý objem promícháme kývavým pohybem, aby se všechny usazené částice rovnoměrně rozptýlily. Rozmrazené mléko uschováme v chladničce a použijeme do 24 hodin, nikdy ho už opakovaně nemrazíme.

Před krmením mléko ohříváme na potřebnou teplotu buď pod tekoucí vodou, v teplé vodní koupeli, nebo ve speciální ohřívačce. Ohřívání by nemělo trvat déle než 20 minut. Ohřátou dávku musíme spotřebovat do čtyř hodin, zbytky mléka v lahvi je potřeba vylít. Nikdy nesmíme použít na rozmrazování nebo ohřívání mikrovlnnou troubu!!!

Krmení odtsříkaným mlékem

Způsob krmení děťátka odstříkaným mateřským mlékem závisí na tom, zda maminka perspektivně plánuje kojení přímo z prsu. Pokud je překážka kojení jen dočasná (např. odloučení matky a dítěte, onemocnění jednoho z nich znemožňující kojení) a maminka plánuje v budoucnu kojit, doporučujeme miminko krmit stříkačkou, hrníčkem, lžičkou, cévkou po prstu, případně nazogastrickou sondou, rozhodně však ne lahvičkou s dudlíkem. Pití z dudlíku si vyžaduje jinou techniku než sání z prsu, a pokud si děťátko zvykne na dudlík, je vysoké riziko, že bude v budoucnosti odmítat prs. Na druhou stranu, pokud už krmení z prsou nepřichází v úvahu a děťátko bude v budoucnosti krmené jen odstříkaným mlékem, je možné přirozeně přejít na používání lahvičky s dudlíkem.

Krmení lžičkou

Při krmení lžičkou drží matka dítě ve svislé poloze. Lžičku s mlékem přiloží ke rtům a vyčká, až dítě začne provádět sací pohyby rty, pak lžičku nakloní, aby mléko mohlo ze lžičky vytéci. Před další dávkou ponechá dítěti čas k polknutí mléka.

Krmení kapátkem či stříkačkou

Dítě držíme opět ve svislé poloze, stlačíme jemně bradu dítěte dolů směrem k hrudníku. Pak vložíme kapátko či stříkačku do úst dítěte a jemně a pomalu mléko do úst vstříkneme. Při krmení stříkačkou musíme dbát na to, aby dítě při sání spolupracovalo a aktivně táhlo píst stříkačky. Mléko nesmí do úst jen samo vtékat.

Krmení po prstu

Matka (nebo jiná osoba) drzí dítě ve svislé poloze proti sobě, ukazovák vsune do úst dítěte po polovinu druhého článku tak, aby nehet směřovat k jazyku. Prst směřuje na patro, kde je sací bod, po jehož stimulaci začne dítě pohybovat jazykem. K prstu pak matka přiloží silikonovou cévku připojenou na stříkačku s mlékem.

Krmení z kádinky či hrníčku

Opět držíme dítě ve vzpřímené poloze se zajištěnýma rukama. Nakloněnou kádinkou se dotkneme nejprve rtů dítěte. Reakcí na tento podnět je vysunutí jazyka a jeho stočení do pohárku, čímž se získá mléko z. kádinky. Tímto způsobem dobře pijí i nedonošené děti od 30. týdne postkoncepčního věku. Dítě lze začít krmit z kádinky hned po přijetí nebo v případě, kdy při sondování toleruje (snáší) podávání mléka výživovou cévkou. Krmení kádinkou je možné střídat s gastrickou sondou do doby, než je možné začít s kojením. Kádinka se velmi dobře osvědčila při krmení dětí s rozštěpem rtu a patra, pokud kojení nebylo ještě stabilizované nebo možné. Krmení kádinkou se dobře uplatňuje také u dětí s poruchou koordinace sání a polykání, protože podporuje ty faktory, které jsou pro tuto koordinaci nutné (pohyby jazyka, tonus rtů, rychlost svalových pohybů). Krmení kádinkou je metoda snadná a dostupná nejen pro zdravotnický personál, ale i pro rodiče.

Připravila redakce MÁMA a já z materiálů Laktační ligy podle publikace Kojení dar pro život, nakladatelství Grada. Ilustrace Růžena M. Brožková

Článek je z říjnového čísla časopisu Máma a já. Obsah čísla najdete zde.

Získejte předplatné i dárek z MÁMA a já! Objednejte si v období od 28. září do 27.října 2007 na jeden rok předplatné časopisu MÁMA a já a získejte automaticky dáreček - kousátko od The First Years. Časopis si můžete předplatit i prostřednictvím internetu zde.