Hypotrofický a hypertrofický novorozenec

Hypotrofický novorozenec

Jedná se o dítě narozené v termínu, donošené, se všemi ukazateli zralého novorozence. Až na hmotnost, ta je u hypotrofického novorozence nižší, neodpovídá průměrným hodnotám daného věku. Pohybuje se pod hranicí 2 500 g, porodní délka hypotrofického novorozence se pohybuje mezi 30-50 cm. To, že se jedná o hypotrofické dítě, prozradí už jeho vzhled - dítě je vyhublé, protože má málo podkožního tuku, jeho kůže je vrásčitá. Oslabená je i celková obranyschopnost organizmu.

Proč?

Hypotrofie není otázkou dní, plod jí většinou trpí po dobu celého nitroděložního vývoje. Příčin může být mnoho a jejich odhalení někdy nemusí být jednoduché - vše závisí na spolupráci matky a porodníka, který se o ni stará.

V prvé řadě se za hypotrofií mohou skrývat faktory ze strany matky: zdravotní problémy - vysoký krevní tlak, onemocnění ledvin, pozdější gestózy, kardiopulmonární (srdečně-plicní) choroby, anémie, podvýživa, kouření, alkoholizmus, drogy… Za druhé může jít o uteroplacentární faktory, a to anatomické a funkční nepravidelnosti dělohy, infekce, různé placentární příčiny - anatomické anomálie placenty, předčasné odlučování placenty, placenta praevia, trombózy a infarkty placenty, funkční nedostatečnost placenty. Mezi faktory ze strany plodu patří vrozené vývojové anomálie, chromozómové mutace, infekce, Rh-izoimunizace, vícečetné těhotenství, apod.

Životospráva

Vliv na nízkou porodní hmotnost novorozenců má často i životospráva matky před a po dobu těhotenství. Mnohé výzkumy potvrzují, že děti narozené matkám-kuřačkám mají v průměru o 200 g nižší porodní hmotnost v porovnání s novorozenci matek nekuřaček. Další výzkum vlivu kouření na hmotnost novorozence zase upozornil na to, že kuřačkám se rodí hypotrofičtí novorozenci až dvakrát častěji. U kuřaček jsou také častější potraty a vyšší mortalita (úmrtnost) novorozenců.

Obdobně závažné příčiny má i konzumace alkoholu a dalších návykových látek. U žen, které je nadměrně požívají, klesá tvorba pohlavních hormonů, hrozí poruchy vaječníků a u těhotných žen výrazně stoupá riziko potratu. Placenta je totiž malá, poškozená mnohými infarkty, škodlivý vliv alkoholu se projeví i na nedostatku plodové vody.

Péče

Růst a fyzický vývoj jsou u každého člověka individuální. Současná pediatrie využívá k určování odchylek růstu u dětí od průměrných hodnot tzv. percentilové grafy. Průměrné hodnoty se pohybují mezi 25. až 75. percentilem. Děti pod nebo nad touto hranicí je nutné sledovat a hledat příčiny jejich pomalejšího nebo rychlejšího růstu.

Jak se vyhodnocují růstové parametry u hypotrofického plodu? Na hodnocení hypotrofizace existují tabulky a hmotnost je závislá na gestačním věku. V minulosti se užívaly tabulky podle Poláčka, v současnosti se řídíme tabulkami podle Kučery.

Péče o hypotrofické novorozence je intenzívnější než u dětí narozených s průměrnou hmotností. Je nutné sledovat jejich krevní testy ohledně glykémie, důležité jsou hodnoty vnitřního prostředí, krevního obrazu, následně je potřebné realizovat úpravy podle výsledků, sledovat prospívání - toleranci stravy, vitální projevy…

Hypertrofický novorozenec

Je také klasifikovaný podle zvláštních tabulek, samotné hodnocení závisí na gestačním věku. Donošený velký novorozenec narozený ve 40. týdnu gestačního věku je na základě tabulky podle Kučery hodnocený jako hypertrofický při hmotnosti u děvčátka nad 3 970 g a u chlapce nad 4 100 g. Délka většinou přesáhne 52 cm. Extrémně velkým plodem je míněn novorozenec, jehož hmotnost přesáhne 4 500 g. Hypertrofie přitom není závislá na pohlaví.

Příčiny

V evropské populaci se výskyt hypertrofických dětí pohybuje v rozpětí 10 až 15 %. Na počet velkých a extrémně velkých dětí má vliv i rasa (častěji se rodí "bílým" rodičům než černochům nebo Asiatům) a sociálně-ekonomické podmínky. Vícero výzkumů poukázalo na to, že velcí a extrémně velicí novorozenci se častěji rodí v rodinách, které mají dobrou nebo až vyšší sociální úroveň. I když se to nezdá, podle odborníků má vliv na výskyt hypertrofických dětí i kvalita životního prostředí, tedy jeho čistota. Více takových dětí se rodí rodičům žijícím na vesnicích než ve městech.

V prvé řadě však svoji úlohu sehrává dědičnost a genetické predispozice. Většinou se hypertrofičtí novorozenci rodí rodičům s větší hmotností a výškou, než je průměr, ale není to pravidlem. Někdy překvapí i útlá maminka, která porodí velký plod, jindy robustnější maminka porodí drobnější dítě.

Mnohé maminky se obávají toho, že když v době těhotenství přiberou více, než je doporučeno (8-12 kg), jejich dítě bude příliš velké. Ani větší hmotnostní přírůstek u matky v době těhotenství se ale nemusí odrazit na hmotnosti plodu a nemusí ani ovlivnit délku těhotenství - pokud to není patologický přírůstek na hmotnosti s dalšími zdravotními komplikacemi matky, které mají vliv i na vývin plodu.

Dokonce ani není dokázáno, že když žena vyvíjí v době těhotenství menší fyzickou aktivitu, hmotnost jejího dítěte tím bude ovlivněna směrem nahoru. Porodníci se však shodují na tom, že hypertrofičtí novorozenci se většinou nerodí ženám stravujícím se ve stylu vegetariánství.

Větší velikost plodu však často přináší matkám zdravotní problémy. Jedná se o obtíže s dýcháním, zvětšenou zátěží na cévy se tvoří tzv.varixy, se sníženou kapacitou močového měchýře souvisí častější možnost vzniku urologických infekcí, bolesti v kříži, problematickou chůzi, apod.

Vzhled

Velký a extrémně velký novorozenec je typický i svým vzhledem. Hlavička se vyznačuje pevnými lebečními kostmi a většinou menšími fontanelami. Nadměrná hmotnost bývá rozložena symetricky, jsou to "malí cvalíci s baculatýma ručičkama a nožičkama". U žen, které trpí těhotenskou cukrovkou, ale nepodstoupily potřebnou léčbu, se u plodu může také projevit hypertrofie.

Porod

Rizika u hypertrofického plodu souvisí s náročností porodu. Porod je pro rodičku namáhavější, při vaginálním porodu s větším rizikem porodních poranění. Pokud ukazatele před samotným porodem svědčí o tom, že dítě bude hypertrofické, přičemž organizmus ženy je připravený k porodu, doporučuje se nečekat na spontánní nástup porodu, ale je vhodné plánovat porod císařským řezem.

Je samozřejmé, že velký plod se rodí hůře, někdy je i indikací na porod císařským řezem (při kefalopalvickém nepoměru - velikost dítěte k prostornosti pánve matky), což je šetrnější pro matku i dítě, neboť hrozí, že při spontánním porodu hypertrofického novorozence by mohlo dojít ke komplikacím a musel by být ukončen kleštěmi nebo vakuumextraktorem.

Rizika hrozí i samotnému dítěti. Hypertrofičtí novorozenci mohou mít vícečetná porodní poranění, jako například syndrom modré masky - projeví se modrým zbarvením v oblasti tvářičky v důsledku popraskání drobných cév (na tvářičce se udělá velká modřina), kefalhematom - porodní "nádor", zlomenina klíční kosti…, následně zvýšený bilirubin, který způsobuje žloutenku u novorozenců (ale novorozenecká žloutenka bývá způsobená i mnohými dalšími příčinami). Velké plody mívají hypertrofickou kardiomyopatii, jsou sledovány dětským kardiologem, většinou mají po porodu nízkou glykémii (hladinu krevního cukru), která se léčí infuzí glukózy. Ale jsou i výjimky, kdy jsou hypertrofické děti navzdory všem rizikům úplně v pořádku.

V prenatálních poradnách se v současné době daří ve velké míře podchytit těhotenství s hyper- i hypotrofickými plody. Palpačním a ultrazvukovým vyšetřením (biometrie plodu) je možné včas rozhodnout o způsobu porodu, a tak se vyhnout těžkostem a možným komplikacím jak u dítěte, tak i u rodičky.

Článek je z dubnového čísla časopisu Máma a já. Obsah čísla najdete zde.

Získejte předplatné i dárek z MÁMA a já! Objednejte si v období od 28. března do 27. dubna 2008 na jeden rok předplatné časopisu MÁMA a já a získejte automaticky dáreček - kačenku v kouli od Fisher-Price.Časopis si můžete předplatit i prostřednictvím internetu zde.