Zázrak jménem adoptivní kojení, část druhá

Svou dcerku, přijatou v půl roce z ústavu, jsem kojila rok a půl, nejdříve s pomocí hadiček a pak bez nich. Po druhých narozeninách pak ještě dva měsíce občas potřebovala nakojit, zvlášť když byla nemocná, a mléko se vždy znovu spustilo.

O kojení adoptovaných kojenců, batolat a dokonce i předškoláků jsem se poprvé dozvěděla od Martiny Vančákové a pak na americkém internetu, viz odkazy níže. Není to nic neobvyklého. Když jsem v Bostonu narazila na skupinu Laktační ligy, pro poradyně, které ji vedly, nebyl můj úmysl sebemenším překvapením. Ve skupině jsem v té době byla jediná, ale rozhodně ne první.

Na články o adoptivním kojení lze narazit nejen v časopise amerického odvětví La Leche League (Laktační liga, která jinak působí i v ČR), ale i například také v měsíčníku Mothering. Přesto se většina adoptivních matek a pěstounek do kojení nepouští a ne všem, které to zkusí, se to podaří podle jejich představ.

Toto je "návod," který bych napsala sama sobě, kdybych měla znovu začínat s kojením šestiměsíčního miminka z ústavu. Instrukce a výsledky by možná byly jiné pro ženy, které už někdy rodily a kojily, které mají mladší či starší miminka, atd. Také je jasné, že na každou situaci funguje trochu jiná metoda. Tak to prosím berte jen jako jednu cestu. Aby toto "technické omezení" bylo nezpochybitelné, budu psát v druhé osobě a neformálním tónem, jakože skutečně sama sobě.

Základní informovanost

1. Přečti si všechno možné o adoptivním kojení - do vyhledávače dej "adoptive breastfeeding," "adoptive nursing," "nursing"/"breastfeeding an adopted baby" nebo "induced lactation." Mezi dobré odkazy patří www.asklenore.com/breastfeeding/abindex.html, www.fourfriends.com/abrw/, www.kellymom.com/bf/adopt/index.html a http://www.drjacknewman.com/. V angličtině existují dvě knihy - Breastfeeding the Adopted Baby and Relactation (La Leche League International) od Elizabeth Hormann a Breastfeeding the Adopted Baby, Debra Stewart Peterson - a také zmínky o adoptivním kojení v různých publikacích o kojení nebo NRP obecně. Hormann má také německy psanou knihu a informace např. na http://www.afs-stillen.de/cms/cms/front_content.php?idcatart=254&lang=1&client=1.

Nezanedbej také veškeré obecné informace o kojení a laktaci.

2. Návod v případě, že užíváš určitý typ antikoncepce nebo to chceš zkusit (myslím, že informace jsou kusé a sporné a nevím, nakolik záleží na typu hormonů, ale já už jsem antikoncepci řadu let brala, takže postup byl jasný): Pokud tušíš, že si dítě přivezeš domů v horizontu (dejme tomu) šesti měsíců, uprav si svou třífázovou antikoncepci tak, že nebudeš vynechávat týdny mezi cykly. Ber tři týdny aktivních pilulek, pak hned další tři týdny atd. Menstruace se nejspíš nedostaví. Lékařka mi řekla, že tento postup je v pořádku, ale nevím, o kolik déle než několik měsíců by se to ještě doporučovalo. Antikoncepci pak vysadíš úplně, jakmile budeš chtít vyrábět mléko. (Je snad možné pokračovat v kojení s pouze progesteronovou antikoncepcí, ale to jsem radši nezkoušela.)

Použití hormonální antikoncepce by ale vůbec nemělo být rozhodující a většina adoptivních matek to pochopitelně nedělá. Já jsem tu svoji brala nepřetržitě jen několik týdnů před vysazením a nevím, jestli to bylo k něčemu dobré nebo ne.

3. Najdi si dobrou laktační konzultantku, která je ochotna trochu se přivzdělat a hlavně chápat, z čeho Ty osobně vycházíš. To jsem neudělala a byla to chyba. Julinka možná mohla sát mnohem lépe, dostávat více mého mléka a možná by to bývalo méně bolelo. (Jedna poradkyně mě sice viděla kojit a řekla, že dobré, ale bylo to trochu zdálky a navíc nebrala ohledy na specifika adoptivního kojení, takže jsme to dál neprobíraly. Myslela to dobře, ale já jsem ještě nebyla připravená na myšlenku vysazení Suplementoru. Výsledkem bylo, že jsem o to víc zpochybňovala "pravost" běžného adoptivního kojení a přehnaně jsem toužila o větším množství mléka.)

Pomůcky

4. Suplementor od Medely, jenž je jedním ze dvou existujících pomůcek, téměř nezbytných pro kojící adoptivní matky, se dá objednat přes stránky www.medela.cz. Trochu jiný suplementor Lact-Aid se dá objednat ze zahraničí a je dražší.

Rozmysli si, který chceš používat, nebo investuj do obou. Pokud plánuješ odsávat nebo už začínáš kojit, pořiď si krém na bradavky (Bepanthen).

5. Pokud máš chuť, čas a sílu, nebo víš, že už brzy dostaneš dítě, začni s odsáváním třikrát až osmkrát denně po dobu 10-20ti minut. (Uf.) Nevím, jestli to jde i jinak, ale mě to bolelo, i když časem už skoro ne. Pomohlo, když jsem si prsa namazala olejem, ale to nevím, jestli je úplně dobré pro podtlak. Odsávání je frustrující (a přístroj nemusí být levný). Nic konkrétního si od toho neslibuj, snad jen přípravu prsů a možná pár kapiček mléka. Je třeba mít minimálně domácí elektrickou odsávačku na obě prsa najednou, ale mnohem lepší je zajít do půjčovny Medela a půjčit si velikou, "nemocniční." Takovou jsem používala jeden týden a byl v tom značný rozdíl - konečně se objevilo mléko. Také je dobré naučit se masáže prsů a techniku ručního odstřikování a kombinovat to, i když třeba mléko zatím není vidět. Odsávání před příchodem dítěte, nebo odsávání vůbec, však není nutné! Tvorba mléka bude záležet především na tom, jestli a jak se dítě přisaje. Tak jako tak je dobré opakovat si mantru: Možná budu mít mléka hodně, možná velmi málo, možná dokonce žádné. Kojení je ale o něčem úplně jiném.

O bylinkách a stravě

Jakmile se objeví první kapka tekutiny (nejspíš průhledná nebo všemožně zbarvená, později bělejší), začni popíjet silné čaje na podporu tvorby mléka a kromě jiných kojících bylinek do sebe láduj hóóóódně pískavice neboli řeckého sena (trigonella foenum-graecum, anglicky fenugreek). V USA se prodává v tabletkách a doporučuje se 9x 600 mg denně. Já sice nevím, jestli ty všemožné bylinky měly jakýkoliv vliv na mou laktaci, ale kojící matky a mnozí zdravotníci si je obecně velmi pochvalují, především pak tu pískavici. Když nejsou tabletky, jde to i jinak, zkusila jsem například drcenou pískavici na lžičkách medu (fuj). Hodně se používá i v některých kuchyních, ale snad ne v takovém množství. Chuťově přijatelnější a stejně tak důležitá je prý konzumace ovesných vloček a všemožných B-vitamínů. O stravě na podporu laktace se lze více dozvědět z jiných zdrojů, včetně českých.

Mnoho adoptivních matek se rozkojí pomocí léků, nejčastěji tzv. domperidone, který je určen k něčemu úplně jinému a v USA je navíc zakázán. Existují sice způsoby (vedlejší účinky některých léků), které v těle uměle zvyšují hladinu prolaktinu, ale osobně bych se jich bála.

Kojení na několik způsobů

6. Huráááá, prcek je tu! Hlavně nic neuspěchat. Svoji princeznu jsem na kojení připravovala týden a možná to bylo i málo. U malých miminek není dobré propásnout sací reflex (v případě přímé adopce novorozence přikládat od samého začátku!), ale jinak si dokážu představit i mnohem delší přípravu. Lahev, zakrytou ponožkou, podávej výhradně ty a to vždy tak, aby dítě bylo přímáčknuté k holému prsu a celkově to vypadalo jako "skoro kojení." Toho si važ, už jen tohle je krásný a dlouhodobě přínosný zážitek, i kdyby se náhodou nic dalšího nepodařilo. Já jsem použila speciální savičku kombinovatelnou s kojením (First Years, nebo také Playtex NaturaLatch, ale poraď se s laktační konzultantkou). Postupně zmenšuj otvor v dudlíku, který byl v ústavu pravděpodobně maximální. Dítě by mělo umět spolehlivě sát z nejmenší, novorozenecké dírky (nebo prostě zkus, kam to dotáhnete, aniž by dítě trpělo hlady nebo přílišnou frustrací - to je ostatně dobrá rada pro všechny fáze).

7. Připrav se na mírný (nikoliv marný) boj a nenech se rozhodit vlastním zklamáním. Pokud jsi to doposud neudělala, ZAJISTI SI STOPROCENTNÍ PODPORU VŠECH LIDÍ KOLEM SEBE. Rodina MUSÍ chápat, proč je kojení důležité i bez mateřského mléka. Kdo se nepřízpusobí, dej mu raneček s buchtama a vyžeň ho! Člověk je snahou kojit dostatečně zviklaný, aniž by to celé zpochybňoval i někdo jiný.

8. V pravý čas naplň suplementor dobře rozmíchaným sunarem. Podle situace budeš muset zvážit, jestli z něho bude sunar téct snadno (širší hadičky, nádobka až u krku, případně ručně stlačená) a dítě si ho pohotověji oblíbí, nebo jestli se bude muset naučit pořádně sát (tenčí hadičky, ramena suplementoru mezi bradavkami a nádobka možná ani ne úplně svislá - pokud není vůbec svislá, tak ale u Medely nepoteče nic. S Lact-Aidem lze naopak kojit i v leže). S postupem času experimentuj, tedy pokud stojíš o vlastní výrobu mléka. V opačném případě nic neřeš a užij si to tak, jak vám to nejlépe vyhovuje. Hadičku si přilep hypoalergenní lepící páskou na jedno nebo obě prsa, ze začátku přelep na dvorci, blízko bradavky, aby neplandala, a možná i o něco výš, aby pevně držela. Když se bradavka natáhne, hadička by neměla končit o moc dál ani blíž než na konci bradavky, tedy ani jedním směrem. Nemusí přesahovat prs.

9. Pokud se mrně hned nepřisaje, což je pravděpodobné, přilep druhou hadičku na dudlík od lahve, nasaď si to všechno na bradavku a dělěj jakoby nic. Vyndej (snad i předem) hadičku ze škvíry ve víčku suplementoru, aby se spustil sunar. Jakmile dítě dostatečně obalamutíš, rychle mu vyndej savičku z pusy a tu, ještě doširoka otevřenou, připlácni k témuž prsu s druhou tekoucí hadičkou. V této chvíli musíš dobře ovládat obecné techniky kojení (takže je dobré předem si zajistit obrázkové i videové materiály a pomoc od laktační konzultantky). Není přisání jako přísání! Pokud se však dítě přisaje, ať už jakýmkoli způsobem, bude to jeden z nejsilnějších zážitků tvého života a v té chvíli ti může být ukradené, kolik máš nebo nemáš mléka.

10. Pokud ani po několika pokusech nefunguje tento postup, jsou i jiné varianty, které ovšem nemám vyzkoušené. Hadička se například může protáhnout savičkou nebo nějak napojit na ochranné kojící kloboučky, které pak zakryjí bradavku, aby se pořád ještě simulovalo krmení z lahve. Kdo umí anglicky nebo má zajištěný překlad, může se zeptat na diskusi Fourfriends (odkaz výše) a tam určitě někdo pomůže.

11. Pokud dítě saje z prsu a ze supláče, máš vyhráno. Je to skutečný dar, i když je ze začátku třeba i krvavý. (Například moje malá už měla první zuby.) To přejde a zůstane jen to krásné. Teď je ale nutné znovu si rozmyslet - podle věku dítěte, počtu dalších dětí a povinností, atd. - co si vlastně od kojení slibuješ. Navzdory všem varováním jsem přikládala příliš velký význam tvorbě mléka. Čím víc jsem ho měla, tím víc jsem ho chtěla mít a byl to zbytečný stres, protože rozhodně ne vždy bylo praktické kojit pětkrát denně (odsávání jsem naštěstí brzo vzdala). Nakonec jsem přestala brát bylinky, přestala jsem řešit, jestli stíhám doporučený počet a čas kojení a než jsem se nadála, paradoxně se mi podařilo kojit i bez suplementoru (třeba jednou denně). To mě ale zase motivovalo k "vyššímu výkonu" a stres se opakoval, i když jsem pak kojila dvakrát, třikrát denně, bylinky hodně vynechávala a množství mléka zůstalo stejné.

(Poznámka o laktaci: Až po první fázi kojení, když už jsem suplementor pár měsíců vůbec nepotřebovala, mléka jsem měla stále dost na kojení 2-3x denně a divila jsem se, jak je to možné, jsem četla článek od matky, která nikdy nekojila a celých osm měsíců odsávala mléko pro nedonošené dítě. Psala tam, že se všude předepisuje, aby matka kojila či odsávala co nejčastěji, což je pravda. Sama však shledala, že když snížila frekvenci odsávání na dvakrát až třikrát denně, konečné množství mléka za celý den se zvýšilo. Takže i v tomto ohledu je asi dobré experimentovat.)

Ono se to nezdá, ale adoptivní kojení může představovat i vosí hnízdo pocitů a otázek, o kterých matka předtím možná nevěděla, nebo je už měla vyřešené. (Proč odmítá moje prso? Jaký typ kojení je "opravdický"? Jaký typ mateřství je tedy "opravdický"?) Měly bychom umět přesvědčivě odpovědět, že pravá matka je skutečně ta, která se o dítě stará (samozřejmě!!!) a vztah mezi matkou a dítětem lze obohatit kojením, přičemž nezáleží na tom, odkud teče mléko, stejně jako nezáleží na tom, odkud přivandrovalo to mrně :)