Tak já jsem,asi jako hodně maminek,měla tkzv.,,nastudováno".Na mateřskou jsem odcházela z práce s větou,že jsem za půl roku zpátky,šéfové v bance jsem to zkrátka slíbila.
Pak se stal ten zázrak a narodila se naše holčička a já byla neskutečně šťastná.Koukala jsem na ní jak na obrázek a myslela si,že teď už bude všechno jenom krásné.Když jsme se vrátili domů z porodnice ,tak to začalo.Malá zvracela,nechtěla jíst a nespala.Tudíž si dovedete představit,že jsem byla s mužem pořádně vzplašená.První dítko pro nás byla obrovská škola a návrat do práce se zkrátka nekonal.Já jsem přesně ten tip maminky,která by mohla napsat romám na téma jak se z kariéristky stala maminka na plný úvazek.Postupem času přibyli další dvě děti a ty už jsem si opravdu užívala od narození a díky tomu,že jsem byla já klidnější,byly oba kluci pohodoví,spali,jedli,...
A plány na studia?Také byly a jsou.Při prvním dítku to nepřicházelo v úvahu,byla jsem ráda,když jsem si mohla pospat,ale teď už v tom nevidím problém.Já osobně na mateřské nijak ,,netrpím",jsme hodně aktivní rodina a řada věcí se dá podnikat bez ohledu na finance.A hodně pomáhá chodit mezi maminky,dnes je síť mateřských center velká a maminky už nemusí být tak izolované.
Razím heslo,že důležité pro dítě je spokojená maminka a pro každou to znamená něco jiného.Některá potřebuje na pár hodin do práce,jiná je spokojená doma.Důležité je,najít si každá svou cestu a nesrovnávat se s ostatníma.Co vyhovuje v jendé rodině,v jiné nemusí.
A vy co zrovna depkujete,věřte,nejste v tom samotné,tyhle pocity prožívá občas každá máma je to uplně normální.
Krásné léto.