Šikana - přístup školy

Kamaradky dcera, byla sikonovana spoluzackou. Kamaradka popisuje jednani se skolou, takto***, jake jsou vase nazory a jak by mela kamaradka, dale postupovat?

***"Včera jsme se dostavili s mužem na pozvání ředitelky k "dořešení". Dle ní nebyla účast dcery třeba. Předpokládala jsem účast alespoň jednoho z rodičů Moňulky, nebyl tam ani jeden.
Ředitelka jednání uvedla vyjádřením, že v jejich škole nikdy šikana nebyla a nebude!! Bláhově jsem předpokládala, že tedy hodlá učinit takové kroky, aby se chování a jednání Moňulky nemohlo více opakovat, ale byla to úvaha vskutku velmi naivní.
Záležitost prý prošetřili - Moňulka něco "pustila" až po 3. pohovoru v ředitelně a pouze nepatrnou část (jedno zatahání za vlasy a ty nejméně vulgární nadávky). Popřela pronásledování a výhružky, co se stane, když dcera zavolá, napadání během výuky, zastrašování... Dalším palebným argumentem vedení školy bylo, že dcera uvedla, že trávila 2 přestávky na WC - ale ty další byla u kamarádky ve vedlejší třídě!!!!!!! Souvislost mi opět unikla - prý tedy na tom nemohla být tak zle psychicky, když si šla "hrát" jinam.
Závěr - dle šetření školy nejde o šikanu ani manipulativní chování (tento termín použila sama ředitelka minule), je to jen "holčičí pošťuchování" a oni tudíž nemají důvod udělit žádné kázeňské opatření, kterým minule tak plamenně operovali!!! Rovněž omluva, kterou navrhla škola, ne my, neproběhne, resp. oni navrhují - až "opadnou emoce a všichni se uklidníme", obě "aktérky" si pozvou a společným pohovorem s nimi oběma (jedním ze základů řešení šikany je právě fakt, že k tomuto nemá docházet!!!!!) dospějí k tomu, že děvčata se omluví sobě navzájem a odejdou ruku v ruce jako kamarádky
Nyní už chápu, proč škola nemá šikanu - problém se vždy takto rozmělní a oni mají domnělý čistý štít a v hodnocení nadřízených orgánů jsou jak lilie.
Ve finále jsme byli upozorněni na to, abychom příště místo stížností spíše na dceru působili, aby si raději nám jako rodičům nestěžovala a "více snesla" -je prý moc citlivá a takové chování je mezi dětmi dnes běžné, normální a většině nevadí!!!!
Uvedli jsme, že s tímto závěrem školy nesouhlasíme, dle nás (a nejem nás, i oslovených odborníků) je to šikana jak vyšitá a jako takovou ji chceme projednávat. Stanovisko školy je však neměnné a bylo nám doporučeno, abychom "nebažili po pomstě" 9leté holčičce (myšlena Moňulka). A jestli prý chceme slyšet, jak se o naší dceři vyjadřují spolužáci, to že bychom koukali!!!!! A že máme být rádi, že text emailu, který jsme poslali vedení a kde byl celý incident popsán, nedali k dispozici matce Moňulky, šikovný advokát prý už by si s tím poradil!!!
Když jsme se doma prokysličili, vše probrali s dcerou. Není chudina schopná pochopit, proč Moňulce se automaticky věří a jí (nám) automaticky ne. Rozebrali jsme, jak bychom mohli dál postupovat, ale prozatím dcera nechce. Říká, že další špatnou zkušenost s tím, že se chce dobrat pravdy, nemíní dělat
Zatím to celé rozdýcháváme a jediné, čím se můžu rádoby utěšit je pocit vlastního "dobrého odhadu", protože přesně toho jsem se podvědomě celou dobu obávala... Raději bych ale byla méně dobrý prognostik a dceři zachovala pocit, že křivda nebo špatnost bude protrestána"