Re: Práce tazatelky - zkušenosti

Moc a moc děkuji za všechny vaše příspěvky. Jedná se fakt o práci pro seriózní firmu - pouze výzkum trhu a veřejného mínění, žádný prodej. Dostala jsem nějaké podklady, zkušební dotazník a když budu mít o práci opravdu zájem, půjdu na školení. Takže ze strany té firmy nemám strach - přijde mi to v pořádku.
Ale prostě si nejsem jistá, jestli budu schopná to dělat. Jestli budu mít nervy nahánět ty lidi . Jinak s tou nemocnicí je to super nápad. Pro mě je teda bohužel nepoužitelnej, protože jsem z malýho města, kde nemocnice není a mám v podmínkách, že se musím ptát v místě trvalého bydliště. Ale jinak se to třeba bude hodit nějaké jiné tazatelce, co sem nakoukne
Blbý je, že opravdu chtějí, abych se vnucovala k lidem domů. Představím si, že třeba půjdu k manželovi do práce, tam někoho oslovím, poprosím a řeknu, přijďte k nám na kafe, vyplníme u toho dotazník. Nebo tak nějak. Ale ne že se jim budu vnucovat do bytu, to mi přijde, že by bylo hodně těžký. Jinak si ještě vzpomínám, že mě jednou odchytila jedna holčina v parku, když jsem seděla na lavečce a četla si a čekala, než se mi vyspí dítě v kočárku Myslím, že v tom parku třeba odchytit nějakýho důchodce, by se dalo. Teda až za pár měsíců, až bude aspoň trochu tepleji, že Ale nevím, jak moc ta firma trvá na tom, abych šla opravdu k těm lidem domů. Ale snad v každé druhé větě pokynů je napsané, že tazatel se ptá přímo v domácnosti... A jako kontrolují to - tady mají napsané, že musím udat telefonní číslo respondenta a oni si pak ověřují, jak rozhovor proběhl.
Myslím, že ta bývalá vedoucí pošty to má docela vychytané. Asi pro takové lidi je ta práce ideální. Já mám problém, že jsem se do našeho města přistěhovala za manželem, takže tady neznám tolik lidí a hlavně teda znám spíš moje vrstevníky, takže ostatní věkové kategorie by se mi hledaly o hodně hůř.
Původně jsem chtěla spolupracovat s jinou firmou, kterou znám, protože pro ně vyplňuji dotazníky přes internet. K tomu navíc taky hledají tazatele. Bohužel pro naše město někoho mají. Líbily se mi tam totiž víc podmínky. Jednoho člověka se můžu zeptat 6x do roka. Takže když už bych našla někoho ochotného odpovídat, uložím si na něho kontakt a za dva měsíce se mu znovu ozvu. jenže u firmy, kde by mi tu práci dát mohli, mají podmínku, že jednoho člověka můžu oslovit maximálně jednou za rok. Což je fakt opruz, protože bych pořád musela někoho hledat. Uff
Ještě jsem si říkala, že si zkusím ten jeden jediný zkušební dotazník, co jsem dostala nakopírovat a opravdu s ním oslovit pět úplně cizích lidí. Že uvidím, jak to vypadá v praxi. Původně jsem samozřejmě chtěla, aby ho vyplnila kamarádka. Dostala jsem totiž opravdu "těžké" zkušební zadání - oslovit ženu s maturitou ve věku myslím 25 - 40 let nebo tak nějak. No prostě to nejjednodušší, co pro mě může být. Ale v brožurce, kterou jsem dostala, jsou mnohem horší příklady - jsou tam např. ty lidi se základním vzděláním nebo mladí ve věku 14 - 19 let, což se mi taky bude špatně hledat a oslovovat. A jak se pozvat do bytu třeba k šestnáctiletýmu puberťákovi - to si fakt nedokážu moc představit, jakou radost by měli jeho rodiče

No nic, tak jsem se docela rozepsala Ještě jednou moc moc děkuju za všechny vaše příspěvky a dobrou noc přeju