To už není žádná práce?

Pardon. Tohle bude spíš můj výlev. Sháním práci. Tam, kde půl roku pracuju, se mnou vymetají jak můžou... Nebýt dluhů, vykašlu se na to už dávno... Ale prostě nemůžu nic jiného najít:( Jsem z toho nešťastná. V práci bývám od rána do večera včetně víkendů, zaplaceno dostanu málo, smlouvu nemám.

Mám jen hypotéku plus další dluhy, které jsem si nadělala svům poměrně dlouhým studiem, jsem mladá, bezdětná, pracovní zkušenosti akorát okolo dětí, ale bez pedagogického vzdělání. Na obor, který jsem vystudovala, je potřeba moře praxe, kterou zřejmě nikdy nezískám.

Je to pravda, že když dnes člověk nemá známé, štěstí, blond vlasy a dlouhé nohy, tak má smůlu?

Klidně bych šla dělat pokladní do Tesca. Kdyby někde bylo místo a plat aspoň 12 000 čistého. Ale to mám asi smůlu:/

Jste někdo podobně nešťastný? A co s tím? Přijdu si taková nějaká strašně na tom světě zbytečná a přebytečná...