Re: Noční dudlíkový terorista

S kamarádkou máme 1 postřeh, který se nám už několikrát osvědčil - pokud chceme s dětmi zkusit něco nového nebo je od něčeho odnaučit, počkáme na úplněk. Není to žádně čarování, prostě o úplňku jsou děti přistupnější změnám. Radím odnaučte dudlík, jinak se z toho zblízníáte. Je to podobné jako když jsem odnaučovala noční kojení - malá měla za dudlík moje prso a pořád se budila. Počkala jsem tedy na úlněk a když se malá vzbudila, řekla jsem, že mlíčko není. Začala plakat - vzala jsem si ji k sobě, hladila jsem ji. Plakala, ale pak usnula u mě v náručí. Tam je důležité, že dítě musí cítit Vaši blízkost, že jste jeho, že jste s ním. Některé děti pláčí víc, moje dcera plakala jenom první noc a to jenom 2x a chvilku. Bylo to až překvapující, měla jsem z toho odvykání strach, protože je kojící závislák.