Re: Umírá mi máma

Mulderko, fakt se nemas za co stydet. Proste ten vyr pocitu a ty protichudne myslenky k tomu patri. Znam pripad, kdy takto po mrtvici zustala daleko mladsi zena, neco kolem 60ti a jak moc tim jeji deti trpeli. Nejen o to, ze ma smrt na jazyku, ale i ta masaz od doktoru, ze kdyz si ji (ve stavu zive mrtvoly), vezmou domu, tak se urcite zlepsi. Dost hrozne, kdyz obe deti meli doma sami svoje malicke deti. Mela se o ni postarat dcera, ktera mela 3lete a male miminko, ci snacha, protoze syn byl neustale na pracovne na cestach? Nemluvim o dalsim zazemi jako minibyt ci 4 patro bez vytahu atd. Jejich rozhodovani co dal bych nechtela zazit. Nakonec to dopadlo tak, ze matka uz par let lezi v ustavu, nelepsi se, oni jezdi kazdy tyden s detma asi 60 a 80 km na navstevy, sebeovinuji se, trapi se a taky je napadaji "nemistne" myslenky. Stari je hrozne, nejen pro toho dotycneho. Drz se, neseobvinuj se a netrap se. Moc se mi libila ta myslenka s rozloucenim.