Re: Měla bych se stydět, že mám jen střední školu?

Terulko, mám maturitu na stejné škole (Brno). Na VŠ jsem pak dál nešla, prostě jsem spíš prakticky založená, takže jsem šla do práce. Vůbec toho nelituju, pochopím, když někdo má konkrétní zájem a jde dál studovat, nechápu ty, co se honí jen za titulem - a že takových je i mezi mýma známýma hromady. Prakticky jsem zůstala jediná "bez" a vůbec mi to na sebevědomí neubírá.

Já jsem si po knihárně udělala státnici z AJ, pak jsem pracovala na několika místech - překlady, realitní kancelář, školní družina, prostě jsem jen zkoušela, co mi bude sedět. Nakonec jsem zakotvila v cestovním ruchu, pracovala jsem pro jednu agenturu cca 8 let, a to za peníze, které mnohý vysokoškolák v životě neuvidí. Mezitim jsme několikrat s manželem vycestovali do zahraničí, celkem 2 roky (Austrálie, Nový Zéland, USA).

Jsem teď 4.rokem na mateřské s dvěma prckama, pro svého zaměstnavatele dělám z domu na částečný úvazek, začala jsem k tomu podnikat a nic mě nechybí, tím méně vysokoškolský titul. Pohrávám si s myšlenkou, že bych si dálkově přece jen něco vystudovala, ale furt nevím co , takže to nejspíš už nechám tak.

Manžel třeba VŠ má, ale obor, kde nemá moc uplatnění a sám říká, že ta škola byla na prd. Je samozřejmě fajn, že je Ing., ale nic to beztak ve finále nevypovídá.

Prostě, buď je ti shůry dáno a jsi schopná, tudíž ten titul až tak nutně nepotřebuješ, nebo jsi schopná a máš konkrétní zájem o něco, co je pak fajn vystudovat, když víš, že v tom chceš dělat, anebo nevíš co chceš a proflákaných 5 let na vysoké ti nevadí. Mě by to vadilo, takže jsem se bez VŠ s klidem obešla a nemyslím si, že jsem méněcenná oproti těm, co VŠ mají.

Jana