Re: hyperkynetika

Bohuno, to je právě ta potíž, že my ač jsme věděli už od narození, že syn není až tak v pořádku, tak námnikdo nedokázal říct co s ním. Mluvil velice brzy a výborně, intelektuálně na tom je taky skvěle. On prostě "jen" dvě třetiny dne běhá a řve, křičí, vříská... Je pravda, že my doma máme taky pocit, že je to lepší, hysterické scény tropí už jen párkrát denně a pokud je pořádně unavený, dokáže si i pár minut stavět kostky. Ale ve školce to je čím dál horší, on se tam prostě brutálně nudí. Zpříjemňuje si vycházky lezením po kolenou, případně válením po zemi, svéká se (on má nejspíš posunotou termoregulaci, od mala chodí polonahý), popichuje děti nadávkami (vyžívá se ve zdrobnělinách jako pindíček, hovínek, smraďánek...) Pokud něco nechce dělat, tak ho prostě nikdo nedonutí, neplatí okecávat, chválit, vyhrožovat, seřezat...Když začne kvůli něčemu řvát neumí zastavit. Strčen pod studenou sprchu řval, že nechce ven z vany, vytažen si vlezl zpět... Je fakt že scénky typu chci a v zápětí nechci a zase chci, které trvají třeba hodinu předvádí už jen v naprostém vyčerpání.


Prošli jsme z vlastního zájmu 3mi psychology, jedním psychyatrem a jedním neurologem, nikdo neporadil nic než trpělivost, případně nabídli Ritalil nebo nějaký jiný lék o kterém jsem se pak dočetla, že je na schizofrenii :-((