Re: Mají se neustále nemocné děti izolovat od vrstevníků?

Loro,

jenže já se domnívám, že tohle tu nikdo nepochopí. Nepochopí, proč jsem se 14letým dítětem doma, proč ho i dnes z kolektivu stahuji.

V mladším věku jsem dítě izolovala, ale bez testů, neboť jsem nevěděla, že nějaká imunologie je (bylo to na radu pediatra). A když se na imuno dítě vlastně náhodou dostalo (až v 6 letech), tak mu bylo zjištěno něco, co - přesně jak píšeš - žádná legrace není, z toho nevyroste nikdy.

Včera večer jsem sojce napsala dalších, asi 10 příspěvků, zavzpomínala, jak to u mých chcípáků bylo, např. kdy mělo mladší dítě první spirometrii atd. Všechno jsem smazala, to nemá cenu, echinacea všechno zachrání.

MMCH Loro, včera ráno mi naše společná alergo dělala prvně v životě kožní testy. Mám maličko roztoče a trochu břízu, ale tak, že s tím není potřeba nic dělat, prostě skoro nic, žádný flek. Jak víš, u mojí dcery ve 3 letech! na krevních testech byly testy tak šílené, že lékařka hned dala vakcíny. (Dneska stále bere injekční)

A po letech léčby u naší alergo jsem snad prvně za sezónu skoro nemarodila. Stále teda beru léky, stále chodím na odběry. Mám takové štěstí, že k ní chodím. Jí i sestře jsem včera donesla jarní kytku, zaslouží si to obě.

A děti? Syn je na vakcínách na pyly tuším od loňska a ATB? Stále, stále, stále. Tohle nevysvětlíš, nevysvětlíš, že to u něj je navždy.
Jinak dcera je na tom samozřejmě lépe, jak s tím autoimunitním onemocněním z loňska, tak i roztočema, po těch letech vakcích. Ale jsou to roky vyndavání, roky péče, roky doma..