Re: Odnášení miminka po porodu

Libik, ty by sis nepamatovala 20 let po prvním randeti/svatbě/nějaké jiné významné intimní chvíli s chlapíkem, do kterýho jsi byla po uši zaláskovaná, že se už už nakláněl, aby tě poprvé pohladil, políbil a objal nebo tak něco, jak jsi byla celá rozechvělá, ale děsně jsi se těšila, už už, ptáčci zpívali, kytky voněly, zvony zvonily a najednou přiběh nějakej týpek a úřednickou mluvou ti vysvětlil, že vám musí změřit tlak a dvě hodiny vás pozorovat a pak vám teda dovolí se dotknout?

Já teda nesmazatelně.

Si představ, že se vdává panna a bere si panice. No a na hostině se nějak blbě přežerou a vožerou a když už jim nejmladší družba s drůžičkou zavírají komůrku, tak se akorát tak uchýlí do budky se srdíčkem a jsou nuceni se tam celou noc střídat.
Si představ, že na to vzpomínají na stříbrné svatbě. Pokud spolu přestáli všechny peripetie dosavadního života, tak se asi zasmějou, povědí to dětem a možná zamáčknou slzu, jak si chtěli místo toho schovat věneček a on jim do té budky spadnul...
A teď si představ, že si daj bacha, na to, co žerou a pijou, a mladík rozechvěle sundavá milé věneček a ona si ho schová do hedvábného šátku a tak, pak si odstrojí svatební šaty - a opakuje se scéna s úředníkem, co je přijde prudit a celé jim to zkazí a ještě na ně čumí jaksi odstrojené a ani mu to nepřijde blbý. Bych si myslela, že ještě o té stříbrné svatbě je to bude normálně lidsky s..t, zasmějou se možná ironicky, přestože v lásce a svornosti ledacos přestáli, tohle mohlo dopadnout jinak, že jo.

Takže nic neodčinitelného (celá léta čteš ty diskuse málo pozorně, jinak bys to věděla od lepších autorit, než jsou místní neukotvené bytosti, třeba od Matějčka), ale nas..t nebo potrápit (v případě, že jsi lítostivý a ne nasírací typ) to může pořádně a naprosto zbytečně.

To jen k těm okolnostem - okolnosti holt nějak přežijem, ale blb nám u toho asistovat nemusí, natož abychom se mu nesnažili vyhnout.