Re: Jaké to je bydlet v RD v satelitu za Prahou?

Taky bydlím v mini satelitu (cca 40domů) ve vesničce blízko Prahy......a neměnila bych......inrastrukturu tady není opravdu nic moc...ale jenom na první pohled: máme školku, škola v ve vesnici dál, jeden obchod bývalá jednota -ted v soukrm. rukou- čisťoučká a dobře zásobená, fungující sokol s kroužkami pro děti i dospělé, je tu svaz baráčníků, "přistěhovalci založili také spolek a dělají super akce (umějí sehnat sponzory a propagaci).
Když si vzpomenu na panelák (bydleli jsme tam 4 roky než jsem postavili)....tak se mi chce brečet. A to byl panelák skoro u parku a jenom 5 pater, žádný věžák...ale zaplivané chodby a výtahy, o všem se dohadovat s ostatními....a to parkování. hrůza.....tady jsem se končě naučila trochu jezdit autem...do hypermarketů a obdchodů to mám 10 minut cesty autem.....před panelákem bych nezaparkovala.....a všechno to pobrat a i s malýmtady přijedu v klidu přímo před domeček, malého vyložím před domečeka vklidu vykládám nákup.....
nejsem žádná panička, MHD jsem jezdila denně a ráda, ale ted co mám prcka jsem za auto ráda....nemusím ho hemovat do rozpáleného autobusu nebo tramvaje, nemusím být na čas na zastávce, když jedu k dr. nebo na plavčo, nikdo mi na něj nechrchle a nešmatá (tuhle jsem jela tramvají do centra a nějaká bezdomovkyně, přiopilá, se při zvedání chytla za kočárek (prý si myslela že je to madlo) - a málem mi malého vyklopila....+ ruce snad týden nemyté, úplně černé....tramvaj narvaná, nešlo se kam vyhnout).....
No a zahrada je k nezaplacení.....pro mě je to relax i ta práce na ní, malý je tamv bezpečí a ve svém...nemusím ho tak hlídat...na hřištích u paneláků musí být člověk pořád ve střehu na cizí psy a lidi, kvůli každé blbosti (pití, mykina, jogurt) vše zbalit a táhnout malého domů...když si chci pokecat s ostat, maminkami máme na vesnic dvě veřejná hřiště, kam také chodíme