Re: Prožívání konce reprodukčního období

Kohnová Hlavně tím posledním odstavcem jsi to naprosto vystihla, dobrý sluha a špatný pán. Já například se antiko cítím docela osvobozená, tedy dlouhou, předlouhou dobu jsem se cítila. Brala jsem je s malými přestávkami skoro deset let! S mužem jsem od osmnácti a první dítě jsme měli na desáté výročí Studovali jsme, cestovali, žili dlouhou dobu v zahraničí, šíleně jsme si za ty léta užili, a přesně jak je to u většiny dnešních mladých lidí běžné, vůbec jsme si nedovedli představit, že bychom k tomu měli děti. Ty jsme si pořídili, až když jsme najednou oba zároveň propadli pocitu, že teď je prostě ten čas.

Ale právě ty děti nás teda hrozně moc naučily. Teď už vidím, že mít dítě není vlastně nikdy nějakým zásadním způsobem na obtíž, všechno se dá při tom dělat a zvládat, tedy když samozřejmě funguje zdraví a aspoň základní principy výpomoci v rodině a mezi přáteli ap. A taky mi došlo, jaká je vlastně odvrácená stránka svobody získané skrze možnost přesně kontrolovat a plánovat svůj život. Jednak za tu zdánlivou svobodu platíme tím, že se dostáváme do područí našeho super zdravotnického systému, a to ani nemluvím o možných zdravotních důsledcích užívání HA, o kterých zatím není nic moc známo. No a navíc, což mi dřív nikdy nedoklaplo, až sledováním diskusí vás "zkušených" tady na rodině, je tou odvrácenou sranou právě ztráta těchhle hluboce lidských zážitků z rodičovství a z přirozeného běhu života.

Takže podtrženo shrnuto, jsem hrozně moc ráda, že se ještě najde pár lidí, kteří k nim měli možnost dospět a podělit se o ně s ostatními, za to opravdu moc díky. Taky mi přijde nesmírně důležité to jak píšeš, že se budeš snažit tohle poznání předat svým dcerám. Mám pár starších kamarádek, se kterými jsme podobné téma právě nedavno probíraly a přesně k tomuhle jsme došly - je naprosto zásadní ukázat těm mladším, které jsou bohužel pod nesmírným tlakem vrstevnické skupiny, médií a já nevím čeho všeho ještě, že je to mnohem složitější, než se na první pohled zdá. A že ta jejich nezávislost může být do značné míry jen zdánlivá a vykoupená jen další závislostí. Ale nakonec, k tomu si asi musí každý dospět sám.