Re: Nepozorní rodiče

Sojko,nic si nevyčítej,hlavně že to dobře dopadlo.Vím o čem mluvíš,mám hyperaktivního syna.Když jsme zjistila,žese prodává na děti vodítko,tak už byl větší a nedostala bych ho tam.Mě se nštěstí ještě neztratil (ale co není může být kdykoliv),ale to proto že ho nikdy anikde nepouštím z ruky.Bohužel to odnáším díky jeho síle,kterou se mnou škube opět jako každý rok pohmožděnou krční páteří.Občes mám pocit,že mám oči i vzadu.
Ale také jsem to zažila před lety se starší dcerou.Hlídala ji kamarádka n přehradě a já ji šla něco koupit.Když jsme se vrátila,tak dcera byla pryč.Naštěstí jsem si byla jistá,že k vodě nešla,bála se ji.Byla schopna hysterickým pláčem upoutat na sebe pozornost celého koupaliště a to jsem stala po kotníky ve vodě a držela ji v náručí.Taky,že ano.Šla mi ke stánkům naproti a protože tam vedli dvě cesty,tak jsme se minuly.