Na koupališti

se mi ztratil mladší synek.
Rybník, kalná voda, na mělčině, kde se kluci čvachtali, dalších 150 lidí a dětí. Seděla jsem na břehu a neustále koukala na střídačku na oba. V jednu chvíli se mi ztratil ze zorného pole starší. Jen co jsem ho našla pohledem, koukám,kde je mladší.
A nikde nebyl. Chvíli jsem hledala očima, bylo tam tolik dětí, míhali se jeden přes druhého, jak to tak bývá a on nikde. Tak jsem vystartovala a běžela k vodě, ale nikde nebyl. Voda hnědá, jak byl zvířený písek. Napadlo mně, že ho ani nenajdu pod vodou. Jedině že o něj někdo zakopne.Jedny z nejhorších minut v životě.
Už jsem se chystala začít křičet, otočila jsem se na lidi za sebou a vtom jsem ho viděla, jak klidně přichází z opačné strany pláže. V těch pár vteřinách, kdy jsem koukala po starším klukovi se mu podařilo odběhnout k dalekým WC, že potřeboval hrozně čurat.