Vydra

VYDRA
Lidi narozené mezi 20. lednem a 18. únorem zveme v názvosloví Indiánského horoskopu „Vydry“. Tyto zrozence ovlivňuje vzdušný živel (myšlení, rozum, pohyblivost, bystrost), vládne jim pak vítr severní (uzdravení, obnova). Indiáni považovali vydru za velmi hravé a svým způsobem i roztomilé zvíře. Byl to symbol něčeho nového, změny k lepšímu. V mnoha mýtech vystupovala vydra jako bytost se schopností zahnat obavy a strasti. Přinášela naději a sílu pokračovat v započaté cestě. Na poutích bájných hrdinů se objevovala jako průvodce a poutníkův pomocník.
Díky optimismu a životnímu nadšení zvládají lidé zrození v totemu Vydry existenční trampoty neobyčejně lehce. To, co jeden vidí jako svízel nebo těžkost, chápe Vydra jako výzvu, hru. Ke všemu přistupuje s humorem, dokáže podržet i v těch nejhorších chvílích. Proto jsou ve společnosti velice oblíbení. Mívají hodně přátel, jsou to dobří společníci. Lehce se skamarádí.
Lidé narození v tomto znamení bývají nadaní, vynikají aktivitou, pracovitostí, mají neobyčejný smysl pro spravedlnost. Pokud cítí nějaké příkoří, neváhají okamžitě zasáhnout a pomůžou tomu, kdo je podle nich v právu, pomůžou slabšímu proti převaze. Nejednou mívají nápady, jejichž realizace končí nejdál někde v polovině, většinou jsou schopni udělat jen první krok. Jejich představy a plány jsou většinou reálné jen v jejich fantazii. Neumí rozlišit utopii od uskutečnitelných vizí. Pak potřebují někoho, kdo by je podržel „na zemi“. I když si to nepřipouštějí, konstruktivní kritiku potřebují, jinak by zbytečně spotřebovali příliš energie a času na realizování svých nerealizovatelných projektů. Z toho vyplývá i určitá nestálost, zásadní věci neumí brát příliš vážně. Na mysli mi vytanulo přirovnání k motýlovi, který si volně poletuje na louce, tu sedne na květinu, tu ochutná nektar z jiné.
Letí kam chce, příliš se nikde neváže. Možná by bylo dobré, aby se tito lidé naučili určité disciplíně, pak se v jistých záležitostech snad dostanou dál, než jen do půli cesty. Dejte si pozor, Vydry bývají dobrými kamarády, ale díky jejich přelétavé povaze můžou společnost, ke které se hlásí, změnit ze dne na den. Pokud jim něco přestane vyhovovat nebo se cítí být příliš svázáni, prostě zapomenou a přidají se jinam.
Podobně je to i v partnerském soužití. Neobejdou se bez volnosti, neumí se usadit. Řeknou-li „navždy“, já bych to viděl nejdéle na pár let. Potřebují druha, který by jim vycházel vstříc a který by se toulal a poznával nové s nimi. Vydra prostě není příliš domácký typ.