Re: Proč nemohu najít práci...

Holky,

Je to celkem smutné čtení, zkusím přispět svou troškou do mlýna. Jsem sice osvč, takže jsem nikdy nehledala zaměstnání jako takové, ale trochu tuším, jak se hledají klienti.
Mám dojem, že člověk by měl nejdřív poznat sám sebe a pochopit, jaké jsou jeho silné stránky. Nesázet na to, co se skloňuje ve všech pádech (flexibilní, učenlivá, obětavá, důsledná, pečlivá… vždyť to jsou fráze, který tam napíše úplně každej). Zeptat se, co mi v životě šlo úplně nejlíp. Co jsem dělala jiného a jinak než ostatní lidé. Jestli mám nějakou úplně speciální zkušenost, jakou jiní nemají. Jak vypadám a zda se hodím pro jednání s lidmi nebo spíš do „back office“…. Z toho potom vyvodit práce a profese, které by se hodily pro mě a pro které bych se hodila já. Pokud vím, že jediný můj handicap je nedostatek praxe, hledala bych na pár měsíců třeba i v nějakých charitativních organizacích, hlavně ale v těch „svých“ oborech. Pár měsíců za nějaké symbolické peníze, hlavně kvůli životopisu, potvrzené praxi. V mém hlavním oboru to tak taky funguje. Jsou nabídky práce „dobrovolnické“, čili zadarmo. Já je můžu celkem ignorovat, ale kdybych byla studentka apod., zajímalo by mě to. Nebrat cokoliv, ale jen to, co bude zářit v životopise. Pořádná organizace, smlouva, plný úvazek (něco jako UNICEF, Armáda spásy, Nejvyšší komisař pro uprchlíky…nevím fakt, teď spíš plácám, co mě tak napadá.). Nebo naopak vzít něco třeba na 2 dny v týdnu. Ono často se to pak vyvine úplně jinak. Největší kšeft svého života jsem získala tak, že jsem šla na záskok. Tak to jen taková idea, držím palce