Re: Kouření v zahradní restauraci

holky ale už jsem sem psala takovej jeden příspěvek- jsou kuřácký a nekuřácký restaurace- tam jsou pravidla jasný. Ale zahrádka je prostor pro všechny- pro kuřáky i pro matky- proč by to mělo bejt tak, že matka na zahrádku nemá chodit, protože se tam bude kouřit ? Houbeles. Oba tábory tam přece můžou existovat spolu ne ? Jako nebudu kouřit nikomu přímo pod čumák, dám ruku s cigaretou tak, aby dým šel někam neškodně. Zároveň nebudu hystericky řičet na kuřáka, kterej sii ob dva stoly zapálil, ale slušně požádám toho, jehož cigareta je metr od mýho dítěte a dým mi jde přímo na něj. Chci toho tolik ? Já myslím že ne

A nejvíc mě dojal tady příspěvek o smradech, co vřískají. Jako vřískají všichni "smradi" stejně, smradi kuřáků i nekuřáků. Řekla bych, že dětí kuřaček je v restauracích dokonce i víc. Takže to je dojemný tenhle argument.

Děti řvou, ale řvou protože jsou to děti. Né proto, že mají zlozvyk. Stejně tak argument, že ve městě je smrad- to všechno jsou těžko odbouratelné věci. Zatímco odklonění ruky s cigárem jiným směrem, by nikoho nezabilo, ale zjevně je to metafyzický, filosofický a sociální problém, který ohrožuje duchovní svobodu každého kuřáka.

Na druhou stranu nesouhlasím s tím, aby se na chudáka kuřáka muselo řvát, když můžu slušně poprosit a vůbec se chovat tolerantněji.

My máme tady jen jednu kavárnu s ezahrádkou a dětským koutkem. Všechny maminy se narvou do dětskýho koutku a zapálí si, protože jsou venku. Cigára mají skloněný k zemi, aby jako dým šel asi na zem a děti kolem toho lítají- můžou se i popálit.