Re: hyperaktivita, mýty a předsudky

já vím, že píšeš o klukovi, ale myslela jsem, že loni nebo tak nějak jsi to řešila u holčiny... která se pak věkem zklidnila

já vím, že se nestanou hyper ze dne na den... spíš, že do těch 3 let je těch opravdu velmi živých dětí poměrně dost a většina se fakt zklidní a jen nějaké procento je pak diagnostikováno jako hyper... osobně znám raky živých dětí a jen 2 skutečně hyper aten rozdíl je velký!!! a paradoxně nejsou ani živější, spíš reagují jinak, jinak se s nima pracuje

a také... je to hrozně subjektivní... i mně třeba moje děti přijdou trochu jako živější, ale není dne, co mi někdo neřekne, že nechápe, jak tu divošku vůbec uhlídám..., přitom je ještě klidnější, než byl kluk... takže co jednomu přijde v pohodě, pro jiného už je hrozně moc
... prostě, jsem to myslela tak, že do těch 3 let je náročných dětí fakt hodně, ale ADHD je pak minimální procento...

ono to nadužívání hyperaktivity je hlavně blbé vůči dětem, které opravdu tuhle poruchu mají, protože oni potřebují větší péči rodičů, ve škole atd., ale dnes se to často zaměňuje za temperamentní, případně neposlušné atd., mít živé dítě je přeci fajn... ale dítě s poruchou je vcelku už oříšek pro všechny...

takže já jsem třeba ráda, že mé děti jsou živé, zábavné... a hlavně zdravé!!!! to, že večer jsem hotová je věc druhá... ale hledat poruchy kde nejsou mi přijde trochu... nevím, jak to pojmenovat... asi je to teď moderní... ale jak říkám, škodí to hlavně těm, kteří opravdu ADHD jsou...