Re: Hyperaktivita - mýty a předsudky

Odpovím hlavně subjektivně podle kluka, píšu do textu:

Osobně považuju za největší mýtus a předsudek, že ADHD=agresivní dítě. Protože tyto děti sice mívají problémy s kontrolou impulzů, ale to neznamená, že dítě s ADHD bude agresivní.

Ano a ne. Většinou jde o impulsivní a neadekvátní reakci na odmítnutí, posměch, či agresivitu. Kluk říkal kolem 4. třídy, že když má Ritalin, tak zvládne puzení to tomu druhému oplatit. Že se dokáže zastavit a říci si: "Je to pitomec, ale nemá smysl se prát."

K tomu je třeba přičíst, že děcka "jiné" děti odmítají, posmívají se jim, někdy je i šikanují. Někdy fyzicky, ale často subtilně, jemně: Ty jsi ten hyperaktivní debílek. Naštěstí ve škole bylo přijímání učeno programově a výsměch byl jedním z nejhorších hříchů, větší než rvačka. Navíc férové rytířské rvačky byly tolerovány a "bezkontaktní" přístup byl v opovržení. Byl používán jen v případě trvalých excesů mezi některými.

Ve školce taky fungovalo, že LMD dítě běží na daleko větší frekvenci a daleko větších emocech něž normální a tak se ho děti bály a odháněli ho. Tak jim zase občas rozbil hru, aby se tam vecpal. Taky mi trchu občas přišlo srovnání ADDH s depresí...

Za druhý mýtus považuju tvrzení, že hyperaktivní děti vždycky špatně spí, protože to není vždycky pravda.

U malého to bylo jinak. Těžko usínal, vyváděl psí kusy, odmítal špriclovou postýlku už ve 3/4 roce, pak jí vyřadil tím, že ji přelezl. (A po hlavě dolů, naštěstí na matraci.) Jako staršího tak do 4 let ho bylo nutné držet při usínání. Usnul v půlce věty, celou dobu před tím brebentil. Pak už ale spal. Manželka to specifikovala tak, že nesnášel už v roce jakékoliv prostorové omezení a byl ochoten přijmout boj. To trvalo než se mu uspávání stalo vzácným.

Další mýtus- dítě s ADHD nevydrží ani koukat se na televizi- podle mě není pravda, tyhle děti se dovedou soustředit na pasivní zábavu právě docela dobře, často bývá televize jednou z mála věcí, co je zaujme.
A naposledy- děti se nedovedou soustředit nikdy- ale často když přijdou do nového prostředí, tak bývají zaujaté novými podněty a nelítají.


Jasná diagnóza z psychiatrie, psychologie a dokonce měřitelné nálezy z neurologie už ve 4 letech.

Přesto: Dokáže se koukat ale dokázal nejen se koukat, ale zároveň i něco dělat (úkol apod.) Na počítači se soustředí, protože ten běží jeho tempem. Nové prostředí má dostatek podnětů, tak ho také na čas nasytí. Přitom dodnes se po cca 10 minutách přestává soustředit, třeba při méně zábavném výkladu. Ale nějak to zvládne a obejde (je na 8l gymplu).