Re: Proč je péče zdravotníků považována za osobní útok?

binturong to je moc zajímavý téma, škoda, že zrovna nemám moc čas diskutovat.

Z pohledu zdravotníka si dovedu docela dobře představit proč nás ti doktoři tak strašně štvou. My totiž nejsme spokojení s jakýmkoliv problémem, který lékař objeví a tak trochu se na ně za to zlobíme.Nechceme být nemocní, nechceme aby naše dítě mělo problém. Jsme přesvědčení, že doktor udělal chybu, že to může být jinak, ponecháváme si jiskřičku naděje. Je to typická fáze zpracovávání nepříjemných zážitků. Zažila jsem to sama při sdělení své (naštěstí život neohřožující diagnozy) taky jsem jela domů s tím, že doktorka je hrozná .... dosaďte si sami. A tady potom nastává ten fenomén, že jsme-li nespokojeni s diagnozou (a kdo by byl spokojenej), tak nám připadá, že bychom to sami odiagnostikovali líp, že ten doktor je určitě břídil atd. atd.

Teď jsem samozřejmě napsala něco zjednodušenýho. Má to mnoho aspektů. A vůbec si nemyslím, že by zdravotnictví kdekoliv jinde bylo nějak úúúžasný, možná když si zaplatíš nějakou nejluxusnější kliniku, tak s tebou budou jednat jako s polobohem.

Doktoři, sestřičky, fyzioterapeuti, sanitářky, psychologové, lékárníci- my všichni jsme jen lidi, denodenně konfrontováni s tím co je noční můrou všech běžných lidí- se smrtí, s utrpením se zoufalstvím, s beznadějí. Nelze se divit, že hodně zdravotníků časem v rámci zachování svého duševního zdraví otupí nebo vyhoří a odejde z oboru. Tady se rekrutujou ty ježibaby, ti protivní doktoři, projevující se nezájmem o pacienta. Ti dobří zůstanou lidmi a jsou z nich potom ti zlatí doktoři. A bohužel chybují stejně jako všichni ostatní lidi, jenomže když má prodavačka manko, tak to nikoho nestojí život. To všechno obvykle za plat, za kterej by polovina národa ráno ani nevylezla z postele. Kdo se mnou nesouhlasí, ať nastoupí na pár týdnů do hospicu a uvidíme jak bude o zdravotnících mluvit potom, protože ani tisíc škol a ubohý dva semestry psychologie žádnýho doktora nepřipraví na to co přijde.

Píšu z vlastní zkušenosti, pracovala jsem v nemocnici pět let a zase se tam po RD vrátím.