Re: Intimní problém

"Ecim, já si už úplně přesně nepamatuju průběh té diskuse, ale za sebe ti mohu říct, že z diskuse odcházím z nejrůznějších důvodů, ovšem málokdy z toho, že mi dojdou argumenty
Často mě diskuse přestane bavit, nebo si myslím, že jsem řekla vše, co jsem říct chtěla a další otázky pokládám za problém tázajícího se, ne svůj, nebo musím odejít za nějakou povinností a na diskusi zapomenu, nebo se mi i stane, že jak zmizí z boční dvacítky Všechna témata, tak už ji nenajdu."

Mono, Ty jsi tehdy poté, co jsi mi několikrát odpověděla velmi vyhýbavě, diskusi opustila poté, co jsi prohlásila, že údajně odjíždíš na dovolenou. Je mi vcelku jedno, jestli Tvá odpověď byla pravdivá nebo ne, a nemám potřebu to dodatečně řešit. V té diskusi se do mě dost nehezky pustilo pár lidí, kteří zmizeli ihned poté, co jsem jim položila pár slušných a logických otázek.

"Každopádně je to třeba i o osobní zkušenosti, a některými lidmi, co znám, a možná paradoxně jsem zažila, že nejzdravější sexualitu a to nejen ve slovech, ale i v projevech a působení v jiných oblastech života mají ti z nich, kteří přišli z rodiny, kde byla tzv. tabu. A důraz se kladl na lásku a zodpovědnost, ne na detailní popis všech možných i nemožých sexuálních praktik a možností... ale ty znáš možná jiné zkušenosti, proto se nestřetneme názorově a o tom, kdo má "pravdu" to nevypovídá zhola nic."

U nás doma se také kladl důraz na lásku a zodpovědnost a já jsem tento přístup přijala za svůj. Se sexem jsem začínala dost pozdě, protože jsem z vlastního rozhodnutí chtěla počkat na někoho, koho budu milovat, a ne se zahodit s někým jen proto, abych někoho měla. A nikdy jsem toho nelitovala. Výchovu jsem měla velmi osvícenou, dostala jsem odpovědi skoro na všechny otázky, které jsem položila, a nikdo mi nevnucoval názory na to, na co jsem se neptala, protože jsem si na to chtěla přijít sama. Ovšem navzdory osvícené výchově a kladnému vztahu k vlastnímu tělu jsem měla řadu zábran a bloků, kterých jsem se zbavila až poté, co jsem začala sexuálně žít - právě zásluhou té lásky a zodpovědnosti. A proto si dovedu živě představit, co by se mnou udělala výchova, kterou zde popisují nebo dokonce propagují někteří diskutující.

I já znám lidi, kteří navzdory tomu, že doma o sexu nikdy nemluvili, vedli se svým životním partnerem spokojený sexuální život. Znám ale i takové, které takováto výchova nehezky poznamenala a partnerský vztah jim buď zkomplikovala nebo zničila. Svěřilo se mi několik dam o dvě generace starších, jakým způsobem byly sexuálně poučeny od vrstevníků a co jim to způsobilo za trauma, jak se bály zeptat rodičů a jak měly řadu let strach z opačného pohlaví. Taky mi kdysi jedna známá líčila, co se jí pokoušel dělat chlapeček z "rodiny, kde sex byl tabu a důraz se kladl na zodpovědnost a lásku". Taky jsem nedávno četla knihu o tom, jakých výchovných prostředků - nepochybně s těmi nejlepšími úmysly - používali v minulosti rodiče na svých dětech, když ty možnosti byly, dnes už v Evropě naštěstí nejsou. A jsem si jistá, že těm dětem systematicky zastrašovaným nebo dokonce po absolvování drastických chirurgických zákroků bylo houby platné, že je jejich rodiče údajně "milovali" a "chtěli pro ně jen to nejlepší". Nebo si myslíš, že všem těm obřezaným africkým dívkám k něčemu je, že to s nimi rodiče "udělali tak, jak nejlépe uměli"?