mam zvlastni, mozna nablbly dotaz...
Usila jsem si na sebe pekny bic

Odjakziva jsem se svymi detmi sama, bez otce... to mi nikdy nevadilo, ovsem naucila jsem si je (i kvuli vlastnimu pohodli


), usinat spolecne... se mnou.

vecer jsm,e se vzdycky sebraly, sly do postele a spaly (spime vsichni v loznici)
problem nastava, pokud mam treba navstevu vecer, ale doposud to bylo jakz takz... deti jsem uspalsa a z loznice mohla, az kdyz usnuly....
posledni dobou se trochu snazim, aby se naucily usinat samy....i kdyz..moc mi to teda nejde



Holkam je 6,5 a 2 roky...
vecer je prevleknu do pyzam, ulozim do postele a zkousim to tim, ze se na ne budu chodit koukat, ale nechci u nich porad lezet..posledni dobou jsou jejich usinaci intervaly pul diny az dve hodiny... je to unavne

starnu a chtela bych mit vecer uz trochu klid....

kdyby bxyla jedna, tak to pochopim, ale ony OBE... vylezaji z postele a chodi za mnou, "mami pojd uuuz"
kdyz nejdu, jeci, breci a placou...hysterie

nehlede na to, ze si taky obcas chci popovidat s kamaradkou, nebo mam proste "navstevu"

takze by mi pomohlo, kdyby byly v oznici a nelezly mi porad do hovoru...usnuly by spolu, vklidu...
kdyz u nas treba vecer nekdo je, je to o to horsi, tusi, ze odejdu z loznice, az usnou a jsou o to protivnejsi...

Myslite, ze se daji takto velke (a blbe rozmazlene) deti naucit nekdy spat samy?
Nechteji byt ani samy v mistnosti, i kdyz vi, ze jsem vedle, maji otevrene dvere, slysi me!! proste ne...
mate nejaky tipy?
nebo je budu muset uspavat do maturity?



